motto (z Protokolární knihy A. & F. K. Vršovice):

Ruku v ruce k cíli spějme

svorností a láskou v klubu -

pevně vytrvejme!

 Materiály k pravěku vršovické kopané

(Karel Řezníček, alias "damhA" -- poslední aktualizace z 23. dubna 2011)

OBSAH:

Má hypotéza vzniku AFK Vršovice,

volně navazuje zamyšlení nad rozporuplnými dějinami SK Kotva,

konečně pak rekapitulace pramenů (dobových) a glosování tiskovin (novověkých),

na závěr následuje opis z almanachu AFK Vršovice (1925), ale zatím ještě neúplný...

Má hypotéza vzniku AFK Vršovice:

Nejprve citace z výroční brožury z roku 1985 (P. Skramlík: 80 LET ZELENOBÍLÉ KOPANÉ BOHEMIANS, str. 5, text přísluší k roku 1905, neb se obávám, že ne všichni ji mají a mohou tak chápat všechny souvislosti):

»A tak se stalo, že 16. prosince večer byl na schůzi svazu v kavárně Riviera přijat do ČSF i SK Kotva Vršovice, jak ohlásil časopis Sport a hry č. 46 a následující číslo z 27. 12. oznamuje, že „... SK Kotva (Vršovice), byv přijat do ČSF, změnil po dobrém uvážení dosavadní jméno na AFK Vršovice. Funkce jednatelská svěřena nadále Jos. Procházkovi, Vršovice č. 567...“ Dosavadní častá obhajoba letopočtu 1905 – coby roku založení Bohemians – tvrzením, že za vznik klubu je nutné brát vstup AFK Vršovice do ČSF a ignorovat nějakou nejistou Kotvu, je takto rozmetána. Kotva prokazatelně existovala a pod tímto jménem vstoupila i do svazu...«

Po těchto fundovaných slovech by teoreticky nemělo být o čem diskutovat, vše potvrzuje údajná slova Josefa Bulvase (na zakládací listině figuruje jako Bulvaz, na stánkách SaH nejméně jednou dokonce jako Balvoun) z tzv. "svazové ročenky" Footballový Almanach 1905-6, ale pokud sahnete po denním tisku vyvstane tu značný problém a to už jen s prostým tvrzením „pod tímto jménem vstoupila i do svazu“. Národní Politika již z 19. prosince (str. 4, odpoledního vydání) ovšem přináší tuto zásadní informaci: „Český svaz footballový přijal na minulé schůzi za člena A.F.K. Vršovice, čímž počet členů dostoupil čísla 14.“ Prakticky identickým textem, kde není o Kotvě ani zmínka, potvrzují následujícího dne tuto skutečnost v ranním vydání i Národní listy!1

Je tu tak náhle zcela zásadní rozpor, neb hypoteticky LHAL buď speciální sportovní týdenník a nebo denní tisk, který navíc prokázal značné, ba až netušené věštecké schopnosti, věru podivné ne?!? Jenže vysloveně lhát nemuseli ani první, ani druzí, jen SaH (třebaže byl již tehdy smluvním partnerem svazu), redakčně patrně jen nestíhal vstřebávat překotné události, u kterých já bych sled událostí rekonstruoval takto:

Jednatel fotbalistů SK Kotva Josef Procházka se "nechal ukecat"2, aby jménem svého oddílu podal přihlášku do ČSF, jenže události se mu zjevně vymkly z rukou. Možná ke svému úděsu zjistil, že je "generálem bez vojska"X, možná nějaký "maršál"3 byl opačného názoru, ale dle logiky věcí se tu jeví, že SK Kotva "jako právní subjekt" od jeho kroku dala ruce pryč... Co mohl v této situaci učinit nešťastník Pepík Procházka?!? Před celým fotbalovým národem přiznat, že je tu za úplného blbce a z Vršovičáků veřejně udělat naprosté idioty?!? (Navíc je tu docela určitě „frakce“ která mu dává za pravdu, podat nějaké návrhy jménem celé Kotvy, to by asi žádný funkcionář neučinil v náhlém pohnutí smyslů jednotlivce – jenže nezbytný štempl "generalissima" prostě nemá a zjevně nedostane...) Co teď, stáhnout přihlášku, NE, nikdy... – jen nezbytně, tedy chtě nechtě, zde musí pozměnit titulaturu [a zaobalit to slovy po dobrém uvážení, nic ve zlém, tomu by zatleskal i Goebbels!!!] a vymyslet nový, alespoň ještě ve Vršovicích, ještě neotřelý název AFK. Celá věc zjevně žádá i onu zcela novou právní subjektivitu – v počátečním stádiu tu ovšem pranic nevadí, že ještě fakticky neexistuje, na štíru s legislativou jsou tehdy zjevně prakticky všichni (vlastní ČSF vůbec nevyjímaje!!!) – teprve v předjaří 1906 již pevněji v kranflecích se cítící svaz přitvrzuje:

„Č.S.F. upozorňuje tímto veškerá členská sdružení fotbalová, že dle nových stanov, jež v blízké době nabudou platnosti, smí být členem svazu pouze klub úředně uznávaný.“ Tedy rozuměj klub c.k. úřady zaregistrovaný a obtížený všemi byrokratickými náležitostmi z toho vyplývajícími (jež ovšem nebyly o nic větší, než jsou dnes, či ev. za první republiky) – prostě úřední šiml v tomto koutě světa vždy vesele řehtal... V této atmosféře se logicky zrodila i ona »sešlost« (o březnové ustavující valné hromadě ani nemluvě - mohlo jít i o spojité nádoby, tj. jednu akci rozdělenou na dvě části oficiální a volnou zábavu, ale ne nezbytně, i to by pak logicky a docela prostince vysvětlovalo rozpory v dataci v řádu dnů o něchž jsem zaznamenal stopy), jíž by někdo rád posunul už do roku 1895, ale to fakt dost dobře nejde, jde jednoznačně o rok 1906!!! [Ona brožura z roku 1985 ji datuje 18. března, zdroj dosud neznám, ale nemám důvod nevěřit, že existoval, tedy... -- pokud tu autor jen nějak tak automaticky nededukoval, "že se začalo pařit", ihned po skončení První ustavující valné hromady AFK Bohemians, která se dle dochovaného protokolu konala v poledních hodinách téhož dne...4

A ona slavnostní atmosféra ?!? Byla by tak euforická, kdyby někdo něco jen prostě přejmenovával?!? Určitě nebyla!!! Otcové zakladatelé (jakkoli tu dle všeho šlo vesměs o samé puberťáky :-) se tu zjevně, pokud připustíme správnost mé hypotézy, hrdě postavili zprvu skeptické většině, a byli náhle sami sebou (rozuměj AFK), navzdory všem škarohlídům a pravděpodobně i NAVZDORY „mateřské (nyní asi macešské) Kotvě“, která evidentně nadále existovala (dík NP je to zcela nezpochybnitelné ještě k 15. květnu 1906), byť alespoň pokud jde o fotbal již takřka neodvratně spěla ke krachu, protože se nejspíše vnitřně rozklížila a „stoupenci ČSF“ záhy houfně migrovali do AFK, „odpůrci byrokratické šikany“ pak asi našli zastřešení v diktátorské metody svazu svazu zjevně odmítajícím Slavoji Vršovice, zatímco zmínky o Kotvě v druhé polovině roku 1906 docela mizí... -- pravda, aby se znovu objevily v průběhu první světové války, ale to už je zas zcela jiná kapitola, nebo alespoň téměř...5

V lednu 1907 [!!!] vyšlý svazový almanach (1905-6) pak již opět nemusí pranic lhát když uvádí, že ve Vršovicích v této chvíli působí dva fotbalové subjekty, jeden autoritu svaz uznávající a respektující (AFK), a druhý stojící mimo jeho struktury (Slavoj).6 Že tam pan [vlastně spíše jinoch, jasně je doloženo, že roku 1906 stále nezletilý] Bulvas, tehdy oddílový sekretář, odkazuje na spojitost AFK s Kotvou je znovu logické (jistě ví PROČ tak činí...7, zároveň však píše toliko "jen" o mateřském spolku a přeměně, i tyto bezmála básnické slovní obraty tu dost dobře mohou mít nějaký dosti zásadní důvod!?!), vždyť přeci o vstup pravděpodobně původně oficiálně zažádala Kotva, jen si po dobrém uvážení změnila název -- připustit cokoliv jiného, by vlastně znamenalo veřejně přiznat, že tu AFK se svazem sehráli pěknou habaďůru, a to buď první na druhé, nebo dokonce oboje ve shodě, protože každý nový člen ČSF posilovat jeho autoritu a "lámal" ke vstupu další a další subjekty... (A to mnohdy i dosti bezskrupulentně, jak jinak charakterizovat žádosti ČSF, aby tisk o "neregistrovaných" vůbec nereferoval, což snad prý smluvně přislíbil jen Sport a hry [a jakýsi plzeňský Sport, jenž v Praze archivován není], a členy svazoval bombardoval celou dlouhou řadu nejrůznějších zákazů a příkazů -- jistě i proto ještě po dlouhých letech padají v tisku narážky na rozpory v datech, ale nikdy se tu v dávnověku neřeší nějaká Kotva, to nepochybně také má, respektive jistě mělo, nějakou příčinu!?!)

To že ani jeden z nich (AFK / Slavoj) nepovažuje za bezprostředního nástupce původního klubu [chcete-li Kotvy, ale mnohé nasvědčuje že tu šlo jen o prostý SK Vršovice, ale v tom až v druhé části rozboru] v může být způsobeno i řadou dalších faktorů, přičemž primární je nejspíše ten, že když tyto subjekty vznikaly8, původní klub stále minimálně formálně existoval a i kdyby nevyvíjel žádnou fotbalovou činnost, někdo zaštítěný byrokratickou hierarchií úředních oprávnění mohl tvrdošíjně lpět na „své ochranné známce“ a k oběma novým subjektům se ostentativně "neznat" (co zmohl víc?!; registrace a zákazy činnosti za nedovolené starty striktně prosadil až zmíněný svaz [!!!!!], do té doby mohli činovníci jakkoli provinilé hráče trestat maximálně odepřením startu za vlastí klub, či stěží vymahatelnou interní  pokutou!!!)?!? Také je tu možná „gentlemanská dohoda“ se Slavojem, v němž mohli být původní "Kotváci" [říkejme jim tak, alespoň zprvu] dokonce ve většině, neb se mi tu podařilo doložit „přátelský zápas“ AFK II s tímto místním rivalem – jež tu sice odporoval svazovým pokynům, ale při zprvu volném výkladu těchto direktiv si asi oba kluby patrně řekly, že se na rezervní mužstva (míněno alespoň tzv. II-teamy nepřihlášené do "mistrovského" Charity cupu) svazem vydaný zákaz měřit síly s neregistrovanými rebely nevztahuje...?! Prostě Češi byli v tomto ohledu vynalézaví, ba až vyčůr..., od nepaměti; shodný postup mám ostatně dokladován i u jiných klubů... :-)))

Jenže v tehdejším mocenském zápase „registrovaní“ versus „neregistrovaní“ bylo doložitelně prolito hodně zlé krve, a i když nešlo v dohledaných notickách o krev vršovickou, atmosféra i tam mohla být v mnoha ohledech podobná. Fotbal je tu zjevně na přelomu let 1905/06 něčím [co já výše dedukuji jako frakční hádky a spory] značně paralyzován a zatímco ostatní hrají již dávno o sto šest, první zápas AFK (a opět ještě jen „dvojky“) jsem doposud doložil až k 11. březnu 1906 [výhra 5:1 nad Olympem II, na hřišti vršovickém, není však udáno JAKÉM?], ve stejné době (13.3.) vršovický Slavoj hořekuje, že „všechny [nabízené] termíny má ještě prázdné“ – SK Kotva je na tom asi podobně, buď nemá hrát s kým (míněni hráči), nebo proti komu (soupeři), proto v květnu mění jednatele, ale ani tento člověk již zjevně prokoučovanou situaci zvrátit nedokáže a tuto námořníky (obrazně, když už mluvíme o Kotvě :-) opuštěnou bárku to asi definitivně posílá ke dnu i s tímto novým kormidelníkem...9

A vztah těch, kteří odešli do AFK, k SK Kotva?!? Asi bych jej zkusil přirovnat ke vztahu většiny letitějších příznivců fotbalových klokanů k TJ Bohemians – tedy jistě směs nostalgie a hrdosti (vždyť jsme byli dlouhá léta pyšní na kdejaký úspěch zelenobílých barev, ať už šlo o fotbal, hokej, házenou, basket, ba třeba i šach, či kolovou), jenže tyto krásné vzpomínky se později žel mísí (po nějaké neblahé zkušenosti, někteří jich máme i více...10) i s nemalou averzí a trpkostí... Na druhé straně co když to s tou Kotvou bylo poněkud (výrazně) jinak a ani nijak zásadněji nestihla v srdcích vršovických fotbalistů "zakotvit", jenže tomuto tématu se věnuje až druhá část mého rozboru... (viz dále)!

Vzájemná vazba AFK a Kotvy zde jednoznačně BYLA, ale nesporně nešlo o tak prostý a bezkonfliktní proces, jak se ve zkratce zjednodušeně uvádí, ale možná o hodně bolestivý přerod, či chceme-li použít modernější termín, tak ve všech myslitelných ohledech nesmírně složitou transformaci, zájmového spolku ve fotbalový klub. Ve výročních almanaších se pak zpravidla nevytahuje a nepropírá „špinavé prádlo“ a tak se nikdo o kontroverzních podrobnostech moc nerozepisoval, ale třeba v roce 1925 jistě všichni moc dobře věděli, proč si za bod NULA striktně stanovili rok 1905 a nikdo nikde dosud nedoložil, že by se tehdy (kdy byly na živu ještě celé tucty bezprostředních pamětníků a přímých účastníků událostí) proti tomu kdokoli jakkoli ohradil... – tedy míněno, že by se někdo dovolával pro klub AFK Vršovice data vzniku staršího než rok 1905!!!

»O stáří Bohemie.« [Národní Politika, 20. ledna 1945, str. 4]

»Čtenáři se nás ptají, kolik je Bohemii doopravdy let. Poukazují na to, že se ohlašují oslavy 40 let jejího trvání, náš list však psal o založení Bohemie 18. března 1906!?

Datum které jsme uvedli spočívá v referátu o ustavující valné hromadě otištěném 23. března 1906 a zaslaném tisku klubovým jednatelem J. Procházkou. Je to tedy svědectví současníkovo a nadto ještě oprávněného činovníka. Není tedy pochyb, že čtyřicet let bude Bohemii až 18. března 1946, čili, že letos 18. března začne čtyřicátý rok své činnosti.

K této malé chybičce ve výpočtu bylo jistě klubové vedení svedeno svými předchůdci, kteří slavili klubové desetiletí již v roce 1925 místo 1926, ačkoliv i v jubilejní ročence AFK Vršovice z roku 1925 je v textu správně jako rok založení uveden rok 1906 (i když 27. března místo správného 18. března).«11

Minimálně „po právní stránce“ AFK dle mého rozboru jednoznačně není přímým pokračovatelem SK Kotva, a nešlo o jeden a týž klub s „prostou změnu jména“, jak bylo dosti kategoricky uvedeno autorem elaborátu z roku 1985!12

Pokud ovšem jde o kontinuitu vršovické fotbalové tradice, tak to je již »totálně o něčem jiném« a noví AFK jistě věru obdivuhodně uchopili „Kotvou upuštěný zelenobílý prapor“ (jenže ten pravděpodobně třímal již tým s hlavičkou SK Vršovice) s veškerou myslitelnou ctí a energií – ba použil bych i okřídlené úsloví „Král je mrtev, ať žije král a vzkvétá království“, které lze vztáhnout i na Bohemians 1905 – na přesné a detailní příbuzenské posloupnosti, zas až tak dnes nezáleží, důležité pro nás „fotbalové monarchisty“ je aby zde „přežila zelenobílá dynastie“ a nověji i v průběhu historie nanejvýš heroicky vyzískaný „erb s klokanem“!!!

Přežili jsme již nelehkou "éru" Stalinismu, jež se nám na celé desetiletí odrazil i v názvu a myslím, že výše uvedené platí i tehdy, kdyby pod tlakem nějakých absurdních výkladů paragrafů, musel např. současný oddíl změnit titulaturu na Bohemians 2005, což se snad »Boh-dá« nikdy nestane...!!!!!

                                                                        Karel Řezníček, alias damhA

                                                                        k.ahmad@volny.cz / 724 96 95 48

PS/

1/ Oba notně rozsáhlejší texty, jsou natolik shodné (ne-li i zcela), že si tu dokonce troufnu tvrdit,

že je zde dokonce citováno nějaké oficiální svazové komuniké - proč by jinak zpravodajcům trval report 3 dny,

a, že by jedny noviny opisovaly od druhých – jistě, to nelze vyloučit, ale určitě NE takto slovo od slova...!!!!!

Ostatně už samotný SaH č. 46 (z 20.12.1905) uvádí: »Za člena se hlásící AFK "Vršovice" (SK Kotva) přijat...«;

a vlastní Almanach ČSF (str. 11) jen strohé: V. schůze. A. F. K. Vršovice stal se členem Č. S. F. !

2/ Myslím, že je vcelku jednoznačně doloženo, že tato iniciativa nevzešla ze strany SK Kotva, ale tzv. "svazu",

když sám např. v SaH (13.12.1905) deklaruje: »Dále usneseno vyzvati tímto veškerá česká sdružení znovu,

aby se přihlásila do Č.S.F. Jsou to mj. i SK Kotva... (a 28 dalších mužstev)«, přičemž je třeba vyzdvihnout,

že na sklonku roku 1905 prokazoval tento tým opravdu pozoruhodnou aktivitu i dobré výsledky...!!!

(ostatně jejich přehled, alespoň tedy těch dohledaných, naleznete níže v komentářích k tlustopisu Karla Petrů)

+ Jinou záhadou je PROČ se název SK Kotva (ve spojitosti s fotbalem!!!) objevuje v tisku až v březnu 1905

(alespoň v kontextu odkazu "až" k roku 1895), předtím se v dobovém tisku (SaH) píše JEN o SK Vršovice...!?

Odpověď se přímo nabízí, SK Kotva existoval, dokonce nejeden, ale -- to si však nechme až na později...!!!

3/ Slovo "maršál" používám záměrně, jednak dobře pasuje k předchozímu obratu o "generálovi bez vojska",

jednak nemáme jistotu jak se nejčelnější funkcionář SK Kotva tituloval – ve zmínce SaH z 6. září 1905

je sice zmíněn incident s napadením "předsedy SK Kotva" v Českém Brodě [nejen slovně, ale prý i kameny!!!],

ale to nevylučuje, že to mohl být oficiálně např. "president", "přednosta" či "náčelník", neb v tomto byla volnost --

každopádně ať už se tituloval jakkoli, a i kdyby byl třeba JEN "veslařem" – měl zde jednoznačně právo VETA,

leč byl ODVOLATELNÝ, zvláště kdyby byl se svým názorem ihned v menšině – bylo by pak opravdu třeba,

zvláště po necelém [3/4?] roce od poslední změny, nemluvě pak »po dobrém uvážení«, opět měnit název...?!?

+ Jedinou dosavadní stopou po tom, kdo byl tehdy v čele Kotvy je tvrzení Karla Petrů (Dějiny československé

kopané, str. 287), že »Kroužek vedli Kytka a Procházka«, Josef Procházka byl jednatelem, ono právo veta by tak

logicky mohl mít právě prvně jmenovaný František Kytka, jenže to potom v tomto kontextu nedává žádný smysl,

neb tento mladík patří mezi zakládají členy AFK a dokonce členy širšího pléna 1. výboru nově založeného klubu.

Navíc je dokonce možné, že F. Kytka ani nikdy nebyl členem vršovické Kotvy, ale to opět dosti předeběhnu...

4/ Slovo ustavující pak P. Skramlík přešel alibistickými slovy »Toto pojmenování měla nejspíš proto,

že se v souladu s novými stanovami měnil i název...«, což je tu žel ovšem naprostá hloupost...!!!

Staré stanovy by klub (či i jen kroužek) "vlastnil" jen v případě, že by byl řádně registrován, což je tu sporné!!!,

i pak tu však ke změně statutu i názvu stačilo jen informovat příslušný c.k. úřad o tomto závazném rozhodnutí,

jež zde ovšem mohlo být učiněno KTEROUKOLIV z Valných hromad, nejen 1., natož pak jenom ustavující –

na tomto prostinkém legislativním faktu se od časů Franze Josefa po dnes nic podstatného nezměnilo...!!!!!

+ Další a již čirou páně autorovou spekulací je tato věta, či komentář, k protokolárnímu zápisu:

»Asi jako dárek k tomuto slavnostnímu dni si přítomní odhlasovali, že si jako zakládající členové

promíjejí zápisné ve výši jedné koruny« – není to docela těžký kontr proti předchozí teorii o přejmenování?!?

Naučme se tzv. "číst mezi řádky" a pojďme si zkusit vyložit ono stěží pochopitelné »skblictví« "zcela jinak" –

jednak si tu ušetřenou korunu mohli ponechat, třeba už jen proto aby ji tu takřka v zápětí prolili hrdlem,

ale já bych byl v souladu se svou hypotézou mnohem mnohem odvážnější a troufnu si tu předpokládat, že tu

ŠLO O ODMĚNU A TREST – odměnu pro ty, kdo "do toho šli" a trest pro ty co jen vyčkávali co bude dál...

5/ Pravda nějaké "pohrobky" či "kotvácké tradicionalisty" bychom později patrně nalezli i ve Vršovickém SK,

když si tento oddíl vetkl kotvu i do hlavy (heraldicky řečeno) [od]znaku, třebaže doložitelně modrobílého --

ve svém výročním almanachu však vysloveně praví, že začínali jako SK Kotva Vršovice a byli zelenobílí...!!!

Pravda, neodvolává se "staré Kotvě", ale v tiskovině k 20. výročí (1915-1935) mj. praví: Založen jako Olympia a

příští rok pak přejmenován na Sportovní klub KOTVA, přičemž dres byl zelenobíle pruhovaný! Dále tvrdí, že v roce

1919 ve Vršovicích existovaly pouze dva fotbalové kluby, AFK Vršovice (pozdější Bohemka) a »naše« Kotva...

Dodejme ještě, že ono Olympia si klub již po roce změnil proto, že se odkudsi z východní fronty ozval kdosi,

kdo prohlásil, že vršovická Olympia stále existuje, jen momentálně z válečných důvodů nevyvíjí žádné aktivity!!!

Otázka zní, proč se mezi lety 1916 až 1919 neozval nikdo z, válka-neválka, stále plně fungujícího AFK Vršovice,

kdo by vznesl námitku, že "původní" S.K. Kotva stále existuje, »JEN si změnil název«, pročež pojmenování

nového subjektu právě takto není vhodné, neboť (pomineme-li otázky etické) vnáší do historie pěkný brajgl?!?

Není to další zjevný "důkaz" že se tu v AFK Vršovice za POKRAČOVATELE Kotvy "nepovažují" a "uznávají",

že třebaže nějaký díl historické pouti dějinami (ponechme nyní stranou jak dlouhý) sice absolvovali společně,

ale místní »Kotva« si šla svou cestou, »AFK« zase svou a "paralelní existence" obou není nic proti ničemu...

Žel tam není udáno, proč se oné "Kotvy" v názvu nakonec zřekli a spokojili se s prostým SK [za názvem obce],

ale prosté SK bez jakéhokoli dalšího přívlastku [jakkoli před názvem obce] se u fotbalistů z Vršovic objevuje

už u nejstarších doložitelných výsledků tamních fotbalistů, alespoň těch doposud dohledaných, před rokem 1905,

ale to už jsme znovu u zcela jiné dějinné kapitoly, ale jak se říká, »vše souvisí se vším«, a je tu neseriózní si z

dohledaných reálií vzít jen to co se komu hodí, třeba už jen to pojit všechny zmínky o "Kotvě" s Bohemkou...

+ Již zanedlouho po válce se ostatně s fotbalovými kluby ve Vršovicích doslova roztrhne pytel:

vedle Vršovického SK, jsou to [bez nároku na úplnost] např. SK Sparta, SK Viktoria, Sport. sdružení, AFK Olympia,

AFK Waldes, SK Lev a časem jistě i mnohé další, neb komu by se chtělo hrát za II či III, nedej Bože nějaký X tým,

navíc mnohé názvy jednoznačně prozrazují, stejně jako odznaky, že obecné sympatie táhly nejednoho Vršovičáka

i kamsi jinam, daleko za hranice vršovické obce [brzy pak Prahy XIII], na Žižkov, či Letnou... :-(((

6/ Pominu-li vzájemný zápas s AFK II (3:3, Nár. Pol. 5.5.1906), tak poprvé je doložen již v březnu 1905 dík duelu

s Kotvou II (NP, 19.3.), a skutečnost, že se tu kontaktní adresy [udané na str. 155 Almanachu a 13.3. 1906 v NP]

liší, dosti výmluvně dokládá, že nepochybně byl "živoucím" útvarem, jakkoli asi také neměl dlouhého trvání...

7/ Je sice velice mladý, ale jistě má všech pět pohromadě, zvláště když je mu záhy svěřena významná funkce!

Tvrdí-li v Almanachu 1905-6, že prvním mužstvu AFK Vršovice hraje 9 bývalých hráčů Kotvy, musí tu lhát?!?

Zopakujme tu posloupnost, AFK se objevuje na scéně (alespoň na půdě ČSF) v prosinci 1905, v březnu 1906

teprve má Ustavující valnou hromadu a začíná hrát, ale až v lednu 1907 je publikován onen kontroverzní text!!!

Mezi valnou hromadou AFK a vyjitím oné propagační brožury ČSF je obrovská pauza 10 měsíců a my tu věru

NEVÍME, kdy Bulvas onen svůj příspěvek napsal a odevzdal redakci, ale i kdyby to byl např. říjen je zde stále

prodleva celého půl roku, kdy amatérští fotbalisté snadno mohli přehodnotit svůj odpor k "registracím" –

jak jim mohli SK Kotva či i SK Slavoj "bránit" – jako "fyzickým osobám" NAPROSTO NIJAK, max. apelováním,

stěží vymahatelnou interní pokutou a odepřením místa ve vlastním týmu, pokud by se hříšník mínil vrátit...!!!

+ Další zcela zásadní chybou je posuzovat tehdejší »OLD BOYS« očima pozdějších »STARÝCH GARD« –

vždyť kolik třicátníků, ba i čtyřicátníků, ještě dokáže kopat s mladými, pokud jsou trénováni a tedy v kondici...

Fotbal byl tehdy sport velice mladý a žádné "veterány" v dnešním slova smyslu ještě nestihl vyprodukovat –

jednoduše tu šlo o muže dříve narozené, kteří také "propadli kouzlu míče kopaného", ale když se honit po place,

tak pramálo trénovaní tatíci hledali soupeře sobě rovné, rozhodně ne chlapce v plném rozpuku mládí...!!!

Tyhle informace jsem sice nezískal v souvislosti s SK Kotva, ale platilo-li to tak u SK Slavia, proč ne ZDE?!?

Navíc "staří páni" Kotvy doložitelně sehráli roku 1905 jeden jediný zápas (s Kotvou II), u AFK v roce 1906 dva --

třeba jen mladí chlapci nechali kopnout do meruny své tatíky a strýčky, aby pochopili tu slast "běhu za něčím",

což je jistě mnohem zábavnější, než ryze athletické "polykání metrů a kilometrů" (Běchovice či Marathon :-) !!!

8/ Přiznejme, že první dohledaná zmínka o Slavoji je již z března 1905 [v NP z 19.3.1905] – ostatně "díky"

zápasu s Kotvou II – ale to nevylučuje, že se mohl stát útočištěm jiného názorového proudu "ex-Kotevníků",

ostatně vše nasvědčuje, že kořeny měly oba kluby stejné (SK Vršovice), ale o tom až v následující stati...!?!

9/ Národní Politika z 18. ledna 1945 (str. 4) přináší mj. tuto glosu:

»"Pravěk" vršovického sportu není ještě zcela přesně probádán a obvykle se má za to, že Bohemia (AFK Vršovice)

povstala jen změnou jména ze Sport. kroužku Kotva, hrajícího kopanou od roku 1899. Tak jednoduché to ale není,

protože Kotva – jak z dochovaných výsledků je patrno – hrála ještě i po založení AFK Vršovice. A nebyla nikterak

jediným kroužkem ve Vršovicích, protože v roce 1903 působil tam také již SK Vršovice, ale ponechme tyto

podrobnosti budoucímu kronikáři naší kopané a vycházejme ze skutečnosti, že formálně vršovická Bohemia dovrší

letos 40 let své existence, 40 let ve službách české tělovýchovy, protože byla pod jménem AFK Vršovice založena

18. března 1906.« -- tento zjevný protimluv pak patrně vyvolal četné čtenářské ohlasy, což bylo glosováno 20.I. –

plné znění polemiky »O stáří Bohemie« je výše v hlavním textu, můj komentář pak o dvě poznámky níže...

10/ jednou z nich je i "péče" o archiv, neb některé klíčové dokumenty přežily dodnes jen shodou náhod,

bezmála zázračnou, a to ne pro nějaký "válečný požár", ale jen pouhé "stěhování" sekretariátu TJ na Hagibor... –

za to by se měl někdo snad i trestně odpovídat, jenže my ani nevíme CO VŠE se tu tehdy nenávratně ztratilo!?!

11/ Tato devítidenní disproporce je tu poněkud záhadou, už jsem se setkal mj. s názorem, že tam vklouzla jaksi

bezděčně, protože 27. března je jiné velice významné datum v Bohemácké historii, ale to je hloupost –

šlo totiž o otevření Dannerova stadionu, k němuž došlo až roku 1932, Almanach k 20 letům vyšel již roku 1925!!!

[Dělo se tak formou Velikonočního turnaje s výsledky Bohemians - Slavia 1:4 (1:1), V. Žižkov - Teplitzer 3:1 (0:1)

o 3. místo Bohemians - Teplitzer FK 10:0 (4:0), finále Slavia - Viktoria Žižkov 1:0 (0:0).]

Jeden ze "spolubadatelů", jenž primární pozornost věnoval studiu tzv. Protokolární knihy AFK, zde vyslovil velice

rozumě i naprosto logicky znějící domněnku, jenž kalkuluje s "lidským faktorem", jenž (jak soudní lidé vědí) vnáší

šotky i do nejlepších a nejseriózněji vypadajících tiskovin, a to i lidmi "pravdy" nesporně velmi dobře znalými...:

To bude asi trochu i případ Jana Honejska, který při sepisování prvého výročního oddílového almanachu v roce

1925 pravděpodobně sáhl po primárním prameni, aby si ujasnil přesné datum, jenže nezačetl se "moc hluboko",

ostatně "proč" již na úvodní straně je nadpis »A. & F. K. Vršovice. Protokolární kniha.«, přičemž v záhlaví je

uvedeno »Začalo (či Začato) dne 27/5 1906.« [v zápatí pak již v hlavě tohoto elaborátu motto, jenž mohlo mít, ale

nemuselo, mít nějaký "vztah" ke »Kotvě« -- pokud však NE, tak zde o ní nikde není v celém sešitě ani čárka...] !?!

Jenže "co začalo"?, dle všeho nikoli klub, ale patrně toliko zapisování náplně výborových schůzí do daného sešitu,

neb nespornou pravdou je, že starší děje jsou zapsány takřka krasopisně, tedy šlo o pečlivý opis z nějaké předlohy,

pravděpodobně autentického dokumentu, teprve s koncem května se zápisy mění až v nesnadno čitelný čmaropis,

což svědčí, že se zápisy již vesměs prováděly bezprostředně při zasedání výboru, ev. přímo na valné hromadě...

Scénář "omylu" je zde nasnadě, »Jenda H.« ví, že se ustavující valná hromada konala v březnu, velice snadno tak

při letmém pohledu zamění rukopisnou "pětku" za "trojku" a onen 27. březen je rázem na světě, a nebýt možnosti

vše korigovat a ověřovat na základě jiných pramenů a dokumentů, slavili bychom tu o 9 dnů chybné datum zrodu,

a to díky zdánlivě "nad jiné důvěryhodnému almanachu"...

K 27. březnu 1902 pak Karel Petrů ve svém tlustopise datuje i první dle něj doložený a tedy asi i oficiální veřejný

zápas SK Kotva -- otázkou (ne-li záhadou) však je odkud, respektive z jakého zdroje, tuto informaci čerpal...?!?

Navíc, jak si ještě vysvětlíme, asi ujel v datu a vůbec nemuselo jít o Kotvu vršovickou, ale nejspíše podskalskou,

přesto Honejsek klidně mohl být u toho, jako doložitelný Nuselák, nebo možná do Nuslí vystěhovaný Podskalák...

+ Pokud jde o poněkud předčasné oslavy 40 výročí vzniku klubu je zde zjevné, že se tu činovníci AFK Vršovice

(mezi nimiž významnou roli hrál stejně jako v roce 1925 Jan Honejsek a mnozí další) rozhodli odpočítávat historii

nikoli podle "úředního DATA NAROZENÍ", ale toho co bych já pracovně nazval "DATEM POČETÍ" a to lze umístit

mezi 9. a 16. prosinec 1905, kdy k prvnímu datu se ČSF usnesl naléhat na SK Kotva, aby tu vstoupil do jeho řad,

a druhým datem, kdy výsledkem těchto snah bylo přijetí AFK Vršovice, formálně jako pokračovatele Kotvy, ale

v reálu zcela nového subjektu – jen s jedním a týmž jednatelem a později asi i mnohem vyšším počtem přeběhlíků!

A pokud tento letopočet odkazoval i na Kotvu, tak na »Kotvu 1905«, tedy tu jasně doložitelnou, jež do té doby

na periferii zájmu veřejnosti živořící vršovický fotbal vytáhla na výsluní zájmu ČSF a do popředí výsledkových listin!

12/ Také tam bylo uvedeno: »Dilema 80. či 90. let nás netrápí...« –

zjevně nejednoho z nás trápí, ale kdyby to bylo jedinou naší starostí bylo by nám fakt hej... :-( )))

X/ jako např. já když jsem hokejovým klokanům před pár týdny domluvil příslib několika přátelských zápasů,

dva dokonce s druholigisty, ale hráči mě místo očekávatelného nadšení poslali do pr..., že jsem se po... :-(((

PT/

SAMOZŘEJMĚ VÍTÁM JAKOUKOLI POLEMIKU

O NĚJAKÝCH NOVÝCH FAKTECH ANI NEMLUVĚ!!!

Ve veřejné podobě nechť se tak klidně děje na:

http://www.skkotva.cz/txt/forum.html

Co doposud stojí proti mé teorii?!?

Karel Petrů: Dějiny československé kopané, Praha, r.v. 1946:

SK Kotva - předchůdce Bohemians.

Vršovičtí Bohemians byli založeni roku 1905. O deset let dříve, tedy již v roce 1895, byl - jak uvádí "Footballový Almanach 1905-6", vydaný Českým Svazem Footballovým - založen SK Kotva, z něhož se časem utvořil AFK Vršovice a z toho pak AFK Bohemians. Almanach ten totiž praví:

»A. F. K. Vršovice. Mateřským sdružením byl mu S. K. Kotva (Vršovice). Založen byl roku 1895 a čítal 17 členů, z nichž nyní po devíti [v původním pramenu je 11!!!] letech, nacházíme v [I.] mužstvu ještě 9 hráčů. Z počátku bylo nám zápasiti s velikými obtížemi, zvláště však nepřízní [vůdčích] kruhů městských, které nepochopujíce významu sportu, příkře se proti němu stavěly. Avšak založen jsa na pevných základech, překonal počáteční tyto potíže a přeměnil se roku 1905 v A. & F. K. Vršovice, jak dosud trvá.«

Jan Honejsek v historii AFK Vršovice (Bohemians) k jubileu v roce 1925 uvádí, že při ustavující schůzi klubu v roce 1905 sešlo se 20 hochů,

»z nichž ještě nikdo nepřevyšoval stáří 18 roků, a že mezi touto mládeží vynikali svým rozhledem a zušeností přítel Kapr, později zvolený předseda H. Počta a "tatík" Brzobohatý«.

Z toho lze usuzovati, že jen tito tři starší účastníci ustavující ustavující schůze pocházeli z původní "Kotvy", založené v roce 1895.

Jméno "Kotva" bylo převzato od odborového sdružení obchodních zaměstnanců. O činnosti této sportovní Kotvy se zprávy nedochovaly. Obchodní zaměstnanci naopak v roce 1899 založili si na Vinohradech kroužek jiný, nazvaný SK Merkur a hrávali na nezastavěných plochách v blízkosti nynější dětské nemocnice. Je možno předpokládati, že v době existence Merkuru nevyvíjela Kotva příliš mnoho činnosti.

Lze toto brát toto jako jako nezpochybnitelný pramen?!? Jednoznačně nelze, už proto, že autor chybuje už v citacích – vypuštění slov a prohození slovosledu lze ještě prominout, ale zaměnit číslovku "11" za "devítku" to už je věru na pováženou! Janu Honejskovi také připisuje něco, co neuvádí, neb posunutí oné ustavující schůze do roku 1905 je také jen autorovou dedukcí, která v původním textu nepadla, ba naopak, na str. 25 je jasně datována k 27. březnu 1906, což je sice datace chybná, ale rok 1906 je uveden i na str. 21 odkud Petrů citoval. Na str. 25 pak jednoznačně padla slova »po pětiletém trvání sport. kroužku "Kotva"«!?! PROČ tento zásadní údaj (tedy zjevný rozpor s tvrzením o založení roku 1895!) autor zcela pomíjí a dále už také jenom něco usuzuje a předpokládá – třeba, že tři konkrétně jmenovaní byli výrazně starší, ač je to tam bezmála výslovně popíráno, neb rozhled a zkušenosti nedokládá že šlo o třicátníky, navíc nemohl snad např. osmnáctiletý mladý muž již být i otcem?!?

Navíc ve čtyřicátých letech 20. století měl autor ještě možnost kontaktovat jak pana Honejska osobně, tak jistě i spoustu dalších pamětníků, žel naprosto nic nesvědčí, že by tak byl kdy učinil...!?!

Při vší úctě ke Karlu Petrů za jeho literární počin, v tomto konkrétním případě, může jako historik stěží obdržet lepší známku než NEDOSTATEČNOU...!!! :-(((

Čtenáři pak prozraďme, že "Kotva" je vskutku symbolem sv. Klimenta, patrona obchodníků a vskutku tak ne jen čirou náhodou se nejslavnější pražský "obchoďák" jmenuje KOTVA, jmenovala se tak i druhdy věhlasná pojišťovna, ovšem pokud už by tak někdo pojmenovával nějaký sportovní kroužek, tak spíše než o nějací "odboráři" by to byli spíše "studenti" obchodní akademie, neb ti v průkopnictví sportu té doby zpravidla hráli prim. Nicméně termín "Kotva" mohl připlout proti proudu Botiče i od Vltavy (jmenovitě z Podskalí, viz dál...) a moc hezký je i obrat, jenž ve své "konkurenční" (a o pět let straší publikaci) použil Ferd. Scheinhost [což mělo znamenat, že kopaná se pevně již ve vršovickém dolíčku uchytila], jenže ten založení vršovické Kotvy (což nepopírá, že nějaká jiná nemohla existovat již dřív, a nejenom jedna) datoval až k roku 1903, což mnozí stoupenci ruku 1895 odmítli a odmítají akceptovat...

Ostatně ono mohlo jít i o souběh vícera faktorů...

Tedy zpět k pramenům a tedy svazové brožurce "Footballový Almanach 1905-6" a odcitujme zde plný text, byť tak bylo učiněno již v klubovém almanachu k 80. výročí klubu v roce 1985...:

»A. & F. K. Vršovice. Mateřským sdružením byl mu S. K. Kotva (Vršovice). Založen byl roku 1895 a čítal 17 členů, z nichž nyní po 11 letech, nacházíme v I. mužstvu ještě 9 hráčů. Z počátku bylo nám zápasiti s velikými obtížemi, zvláště však nepřízní vůdčích kruhů městských, které nepochopujíce významu sportu, příkře se proti němu stavěly. Avšak založen jsa na pevných základech, překonal počáteční tyto potíže a přeměnil se roku 1905 v A. & F. K. Vršovice, jak dosud trvá. Po dobu delší pěti roků domáhá se zřízení hřiště hrazeného - avšak marně. Jest věru nepochopitelno, že v nynější době, kdy všechna města vychází sportu vstříc zřizováním hřišť, právě město Vršovice odepírá své podpory klubu tak snaživému. Klub náš čítá nyní 86 členů a disponuje 4 mužstvy footballovými, jedním hockeyovým a pěstuje mimo to ještě lehkou athletiku, pokrok to zajisté za poměrně krátkou dobu veliký a může se počítati k lepším klubům pražským, jak svědčí o tom výsledky v této saisoně docílené.«

 Pokud to vezmeme tak, že citovaný Almanach vydal počátkem roku 1907 svaz a podklady k těmto řádkům dodal sekretář AFK Vršovice Josef Bulvas, je to text hypoteticky takřka nenapadnutelný, ale přesto tak učiním – nejprve však odcituji cosi jiného, u čehož mi žel prapůvodní pramen doposud uniká, ale hnědě zvýrazněný text je převzat z knihy Karla Výruta "Kapitoly z pražské historie" (Praha, 2001), kde je vršovickému sportu věnováno několik stran...:

»Základ vršovickému fotbalu položil SK Vršovice založený v roce 1900. Jeho historie svědčí o tom, že ne vždy měli fotbalisté na růžích ustláno. Průkopníky pronásledovalo nepochopení okolí, rodičů i učitelů, avšak nejvíce je tížilo marné vyhledávání plácku, na alespoň trochu regulerní kopanou. Hráli na polích, v parcích, nepohrdli ani smetištěm u nádraží, až se nakonec ocitli na Bohdalci. Tam se hrálo tak blízko dráhy, že míč často skončil na kolejišti. Netrvalo dlouho a Vršovičtí měřili síly se soupeři, k nimž patřili například SK Malostranský, Modrá hvězda Vinohrady či SK Libeň. Už tehdy tvořil vršovický dres zelený pás na bílé košili. Vítězství, ale i prohra se zapíjely v hospodě U Bohatů. Z původního SK vznikly později další fotbalové kluby.«

Nejde zjevně o žádný oficiální svazový text, ale autorem těchto řádků byl nepochybně někdo historických reálií minimálně dobře znalý, neb na rozdíl od »Bájí o Kotvě«, jež je jako "footballový subjekt" v autentickém dobovém tisku doložitelná teprve od jara 1905, tak v letech 1902 až 1904 veškeré zmínky (alespoň ty dosud dohledané) o vršovickém fotbale se týkají právě jenom a pouze SK Vršovice bez jakéhokoli přídomku!!!1 Navíc je tu další text jenž byl publikován Ferdinandem Scheinostem v předválečné knížce Slavné postavy naší kopané, kde o Vršovicích můžeme číst tyto řádky, jež zcela jasně dokládají, že vršovičtí kluci fotbal znali a hráli, ale nějaký organizovaný SK (byť i zde nazývaný hned Kotvou) vznikl jednoznačně až v prvních letech století dvacátého, konkrétně roku 1903 -- zde však zatím odcitujme jen pasáž publikovanou P. Skramlíkem, který zde uvedený letopočet založení naprosto pominul, M. Jenšík v Zelenobílém století pak rovněž, ale "přiznává to", ne už tak pokud jde o vypuštění podtržené věty...:

»... Vršovice v tomhle ohledu připomínaly římskou éru počátků křesťanství. Tolik tvrdošíjně se totiž snažili bodří obecní tatíci pobotičského města, aby vyhubili v mládeži onen nemrav, který bujel na všech volných místech, parcelách, ulicích i strniskách se vzdorností koukolu. Chudáci vršovičtí kluci museli museli opouštět svou "vlast" v dolíčku a putovali za fotbalovou rozkoší až na vinohradský kopec, kde na populárním "Šifneráku" před vodárnou v prvých letech tohoto století došlo k tolika přeslavným bitvám o praprostý hadrák. TEPRVE když se zrodil prvý  vršovický sportovní kroužek se symbolickým jménem Kotva -- což mělo znamenat, že kopaná se pevně již ve vršovickém dolíčku uchytila -- teprve tehdy se vraceli mladí exulanti zpátky...«

Vrátíme-li se k páně Honejskově tvrzení »po pětiletém trvání «, tak jsme rázem místo roku 1895 v roce 1900 a všechny údaje nám náhle bezmála vzájemně zcela korespondují!!!!! Pravda i v druhém textu se mluví o zrození »sport. kroužku "Kotva"« (»To bylo v roce 1903«, kdy už SK Vršovice nejméně rok doložitelně hrál!!!), ale přiznejme, že teprve pod tímto označením začal vršovický fotbal dělat pomyslnou "díru do světa"...!!! Jenže toto "názvosloví" mohlo být do prostoru rozhraní Vršovic a Vinohrad tehdy teprve importováno, dokonce mám už i obecnou představu "odkud", nejspíše z Podskalí, které bylo jako městys likvidováno a jedna autentická novinová zpráva z roku 1902 dokládá, že právě tam tehdejší S.K. "Kotva" působil, nebo alespoň ten nějak tak "dynasticky" nejpodezřelejší z vícera dohledaných sportovních kroužků tohoto jména...

V prvém (hnědém) textu pak stojí za zmínku mj. i onen Bohdalec, jenž může být považován za v dobovém tisku několikrát zmiňované "hřiště vršovické" mnohem spíše než v bohemáckých almanaších opakovaně vzpomínaný (leč jednoznačně vinohradský) »Šifnerák«! Rovněž zaujme ona Modrá hvězda, nikoli "jakási" [jak v návaznosti na K. Petrů uvedl i P. Skramlík v Almanachu z roku 1985], ale vskutku geograficky příslušná na Královské Vinohrady! Navíc vítězný souboj s ní v říjnu 1902 je pravděpodobně nejstarší "mediálně zveřejněný" výsledek fotbalistů z Vršovic, nejde-li i o jejich první "veřejný zápas" vůbec [!?!], který měl jednoznačně mít následování (uvědomme si, že řada mužstev té doby byla zjevně "sestavena" jen k jednorázovým podnikům!), jak o tom ostatně svědčí i k premiérovému výsledku připojený kontakt...!?!2

Konečně, uvědomme si, že Jožovi (Bulvas; takto familierně je nazýván v Almanachu 25 letům AFK), bylo v roce 1906 16 let, Jendovi (Honejskovi) asi obdobně a docela snadno tu mohli tzv. "smíchat hrušky s jablky" a v případě svazového Almanachu jim v tomto smyslu mohl ještě někdo výrazně napomoci, neb jaký respekt takový hošík mohl vzbuzovat!? Věru by tu bylo nadmíru zajímavé mít možnost získat autentický Bulvasův rukopis (ev. možná jen poznámkový list) a porovnat jej s tím co nakonec pustil do tisku redaktor a typograf!?3 Došlo-li však v tehdy zveřejněném textu k mýlkám a odchylkám, od historických reálií, možná celá záležitost u přímých aktérů vzbudila nějaký ten ironický úšklebek, ale určitě ne nějakou vlnu masových protestů – všichni tehdy přeci moc dobře "věděli" jak to bylo DOOPRAVDY a soudím, že nikoho tehdá ani nenapadlo, že o století později jedna či dvě "pomatené věty" vyvolají spousty zlé krve a dojde k rozplétání zápletky bezmála až detektivní, v níž nezvratná fakta asi nikdo nikdy nezíská [ostatně "jak" dokázat, že něco existovalo, či NE, když radikálům nestačí výmluvný fakt, že žádný solidní záznam před koncem 19. století nebyl nalezen, ale až k roku 1902, kdy se však mluví jen o prostém SK?!?] a budeme se muset pohybovat v oblasti více či méně pravděpodobných hypotéz...

Co když to tedy bylo zhruba takhle?!?

Jan Honejsek věděl, že AFK Vršovice se "transformovali" z SK Kotva, jenž byl roku 1905 jednoznačnou "vlajkovou lodí" vršovického fotbalu, a za rok vzniku »jeho« klubu zde jednoznačně považoval týž rok, neb byl již v prosinci uvedeného roku čtrnáctým řádně přijatým členem svazu (co na tom, že úřední formality se doladily až počátkem roku následujícího :-)! Pídit se po detailech let starších mu nepřišlo důležité, prostě oddíloví pamětníci mu potvrdili, že kontinuálně kopou zhruba pět let, tak vše před AFK zkrátka šmahem [a asi žel i velice zjednodušeně] považoval za »Kotvu«... Nadto Honejsek přeci údaj z Almanachu o jejím založení roku 1895 dost dobře nemohl neznat a kdyby jej považoval za zcela "seriózní", proč by jej tu zcela pominul...?!? Nebylo to například právě proto, že tento letopočet byl zcela "absurdní" a Honejsek celou věc tak delikátně mohl přejít už třeba jen z úcty k již deset let mrtvému Jožkovi Bulvasovi (a nebo možná i Tondovi Brunnerovi, ale to rozvedu až v pasáži o pramenech), jenž materiály redakci Almanachu tenkrát "poskytl", ale už "nepohlídal", aby jím shromážděné údaje zde nebyly zcela desinterpretovány...?!? Pokud Honejsek věděl, a to určitě věděl, víc, musíme dnes jen litovat, že si svá tajemství vzal do hrobu, neb při jasném a konkrétním vyjádření mohl předejít v budoucnu mnohému nedobrému -- jenže dlouhá léta respektovanému "praotci dnešních klokanů" zjevně stačilo stanovit pevný a nezpochybnitelný bod a tím určil letopočet 1905 -- óóó, jak krutě se v tomto bodě potom mýlil...!!!

Kde se název SK Kotva ve spojitosti s vršovickým fotbalem vzal je tu pak opět drobet nejisté, ale sotva bych tu fotbalisty v bílozeleném považoval za členy odborového sdružení obchodních zaměstnanců, to už opravdu reálněji vidím odkaz na veslařský oddíl o jehož historické existenci tu vcelku taky není pochyb, ale nějak pokulhává jeho působnost v toliko po-Botičských Vršovicích... -- jenže je tu ještě i výše uvedený a docela sympatický je "výklad" Scheinostův a drobný útržek zmínky o působnosti SK Kotva v Podskalí může značit, že název sem "připlul" po Botiči, byť i jen symbolicky v souvislosti s exodem Podskaláků vystěhovávaných chtě nechtě ze záplavové oblasti...

Ale pak se tu vlastně znovu otevírá již v první části rozebíraný problém, tj. PROČ by tu se vstupem do ČSF vršovičtí fotbalisté náhle měnili stávající název SK Kotva (lhostejno, zde, pak jestli by jej užívali pouhý rok a nebo i oněch krajně diskutabilních 10 let) na AFK, když by tu nebyl pádný [a zjevně interní] důvod proč to, chtě nechtě, museli učinit...?!?

Jenže zde řešíme již jiný problém a jestliže tedy zapojím zmínku o rozpadu někdejšího SK Vršovice na více subjektů (Z původního SK vznikly později další fotbalové kluby), nemáme tu naprosto logicky další vodítko a důvody k pochybnostem o roku 1895...?!?4 Naprosto přirozeně, teprve v takovém okamžiku nastává čas hledání nějakých přídomků a zde se můžeme dostat již až k době ještě dřívější, kdy opravdu nějací místní veslaři z řad SK Kotva, klidně mohli zdejší omladině představit sport zvaný "football", či počeštěně "kopaná" – jenže jak popisuje i F. Scheinost, od prvotního honění "hadráku" k ustavení klubu, či alespoň kroužku, je cesta velice dlouhá i trnitá, a jež je o to delší i trnitější, že ve Vršovicích radní a další klíčoví činitelé nemají pochopení, což je tu asi jediný naprosto nepopiratelný údaj, v němž se bezezbytku shodují všechny prameny... :-(((

A tak žel v dobách, kdy my teprve můžeme doložit prví nesporný historický výsledek vršovických SK [ono 4:0 s Modrou hvězdou], "ČAFKa", tehdy nejsilnější to celek z vůči Vršovicím sousedních Královských Vinohrad, již s velkým úspěchem absolvuje turné do Pešti a Prešpurku (rozuměj Budapešti a Bratislavy :-), o čilých mezinárodních aktivitách dominantní [tehdy letenské] Slavie zde snad raděj ani nemluvě, nebo alespoň zatím...

Proti této (byť možná odvážné) teorii, tedy že KOTVA sice BYLA, ale žel o celých deset let mladší, než se soudí, pak už rázem stojí jediná věta z Almanachu: »Založen byl roku 1895 a čítal 17 členů, z nichž nyní po 11 letech, nacházíme v I. mužstvu ještě 9 hráčů.«5

Pokud tuto již beztak stěží uvěřitelnou větu přestaneme brát jako nezpochybnitelné dogma6 [což tu však někteří lidé zarytě odmítají] a posuneme vznik fotbalového SK Kotva [Vršovického!!!] do počátku roku 1905 (ev. pak sklonku roku předchozího, max. do Scheinostova roku 1903!!!), kdy je o ní první doložitelná zmínka v dobovém tisku, tak se rázem sdělení "o 17 zakládajících členech z nichž v druhé polovině roku 1906 devět hráčů hraje v barvách AFK" stává informací bezmála banální, rozhodně pak už nijak nešokující a docela snadno uvěřitelnou, ať už k "transformaci" SK Kotva na AFK Vršovice došlo cestou pokojnou, či nějakého ostrého názorového rozkolu.

Zbývá už "jen" zdůvodnit si, JAK se do textu dostal letopočet 1895, ale ten mohl být docela dobře Josefem Bulvasem (či jeho našeptavači) míněn docela jinak, toliko jako onen rok kdy hra zvaná "football" premiérově expandovala i na vršovické území, což by rázem také již nebylo nic nikterak mimořádně ohromujícího!!! A nebo zde někdo vyslídil, že SK Kotva působil již dříve, což nepopírám, ale stejnojmenný libeňský či letenský S.K. neměl s AFK Vršovicemi (vyjma titulatury) naprosto nic společného -- "podezřelí" tak zůstávají v podstatě jen Podskalští "kotevníci", kteří samozřejmě měli "Císařskou louku", se všemi tamními průkopnickými mači, jako na dlani, byť i přes řeku...!!!

Jenže honění legendárního "hadráku" po nějakém prostranství má se založením nějakého tento "sport organizovaně pěstujícího SK" (sportovního kroužku, byť i jako nějakého subodboru7) ještě věru pramálo společného, neb tyto v tomto ohledu již jednoznačně "veřejné" aktivity by jistě nezůstaly v »totálním utajení«!?!8 Rozhodně ani zde však nemůže být řeči o nějaké jedenáctileté kontinuitě a údaj o 9 hráčích z 17 zakládajících se jeví naprosto nevěrohodně, ne-li až přímo nesmyslně, neb větší kádrová fluktuace je snad i v teoreticky "uzavřených (a věkem nelimitovaných) náboženských sektách", nemluvě pak o sportovním kolektivu mužstva z významného královského města, kde nepochybně rok co rok dorůstají další a další týmoví adepti...!!!

Otázka tak stojí spíše co tu kdo "zkonil", což navíc ještě podtrhl slovy, "nyní po 11 letech"!?

Jenže ty už mohly být vloženy opravdu až zbytečně iniciativním redaktorem, jenž udaný letopočet a údaje o složení hráčského kádru mohl poskládat do zcela hybridní věty, jež tu (žel) dík knižní podobě přetrvala věky... :-(((

Vždyť CO dalšího, přes veškerou údajnou snahu všech osob co se tímto tématem [o mé snad raději nemluvě] zabývaly, potvrzujícího tento kontroverzní údaj se kdy podařilo doložit – bohužel fakticky NIC!?! Už Pavel Skramlík, jenž se existenci SK Kotvy snažil dokázat bezmála stůj co stůj, musel konstatovat: »Nezaznamenává ho ani spolkový rejstřík, ani c.k. místodržitelství, ba ani c.k. policejní ředitelství... (...) K úspěchu nevedlo ani únavné listování dobovým tiskem. Žádné ze zpytovaných periodik do počátku roku 1905 neosahuje zmínku o "kotevnících".«

Nikdo nikdy nepředložil jediný podpůrný DŮKAZ, hodný velkého »D«, vše je žel postaveno jen na velice naivní "víře", že ve svazovém Almanachu přeci nemůžou být nepravdy a redakční šotky, ačkoli se jim (jak známo) nevyhnou ani nejerudovanější [vědeckými kapacitami] sestavované encyklopedie a lexikony – tak se rok 1895 později dostává i do dalších a dalších tiskovin, byť často i do souvislostí kde ve skutečnosti zjevně naprosto nemá co dělat...9

Vím, je to kacířská myšlenka, za níž mě budou mnozí nenávidět, ale dnes po dalším čtvrtstoletí od pátrání páně Skramlíkova a vlastních pátráních si již troufnu odhadovat, že se NIC nenašlo mj. i z toho zcela prozaického důvodu, neb pakliže tu mezi lety 1895 a 1900 (do jisté míry možná až 1902, neb ani na přelomu staletí ustavený SK Vršovice nemusel hned hrát "veřejné fotbalové zápasy"10) v údolí Botiče NIC, jak se domnívám, jakkoli "společensky organizovaného" [tedy ze subjektů pěstujícího kopanou, např. tělocvičný Sokol samozřejmě fungoval!!!], neexistovalo, tak se tu zcela jednoduše a naprosto logicky nic nemohlo ani nalézt...!!?!!

Prostě, kde nic není, tak ani smrt nebere, vždyť jinak by tu nějaké další [a již nezpochybnitelné!] "stopy" zkrátka musely zůstat – vždyť rakousko-uherská monarchie byla za vlády Františka Josefa doslova pověstná svou evidenčně byrokratickou mánií a i tehdejší novináři bažili po jakékoli společenské akci (a jakýkoliv "veřejný" a "organizovaný" fotbal mezi ně jednoznačně patřil), jen aby měli o čem referovat!!!!!

Zásadně nesouhlasím s názorem, že by tu jedno jediné (individuální) tvrzení, jakkoli tvářící se sebevíc seriózně, postačovalo k přepisování dějin, jak uváděl pan Skramlík, který v Almanachu z roku 1985 v tomto ohledu neuvedl "drobný", leč "podstatný" dovětek – tj. pokud zde není nic co by toto tvrzení vyvracelo či alespoň vážně zpochybňovalo, a min. takových záležitostí je zde sesumírováno již více než dost...!!!

Navíc jde o záležitost přelomu 19. a 20. století, ne temného dávnověku, kdy se dá té které kronice buď věřit či nevěřit, neb málokde jde cokoli ověřit – zde však veškeré formy ověřování zatím končí pro rok Kotvu 1895 zcela tristně a okazují ji spíše do říše tak dlouho tradovaných legend, až by je člověk rád považoval za pravdu, jenže při troše soudnosti ji zde dost dobře nejde akceptovat jako neotřesitelný fakt!!!

A co už vůbec nelze pochopit je, jak se lidé co roku 1895 "uvěřili" jsou připraveni do krve se bít za subjekt co zde objektivně celých deset let nevykázal žádnou činnost, až náhle na jaře na jaře 1905 vstává jak bájný Fénix z popela s 9 hráči (ze 17 zakládajících) v prvním mužstvu [AFK z roku 1906], jež jak mávnutím kouzelného proutku patří k nejlepším v Praze. To je fakt pohádka, ale zjevně žel jen pohádka...

Mé závěrečné resumé?!?

Slavme rok 1895 jako rok proniknutí »footballového poblouznění« i do Vršovic, a věru přetěžko nám to bude kdy kdo jakkoli vyvracet – avšak jako rok vzniku fotbalového oddílu s bezprostřední kontinuitou na naši milovanou Bohemku ctěme a respektujme vždy jen a pouze rok 1905 !!!11

Ostatně, takto rozhodli už naši mnohem lépe informovaní předci a jistě moc dobře věděli PROČ !!!

Ale hlavně, a pro některé z nás asi snad i nadto, posunutí letopočtu vzniku nám nikde více respektu ani úcty nezíská – ba spíše naopak!

Budeme-li si nárokovat něco co opravdu jen stěží věrohodně prokážeme, budeme mnohým spíše jen pro legraci (nemluvě již o tom, že pokud jde o negativní mediální prezentaci, hřejeme se na výsluní již takhle dost a dost, ba řekl bych až přespříliš), tak jako my si utahujeme ze Slavistů, že svůj fotbal odvozují od chvíle kdy nějaký bicyklista nakopl jakýsi překážející šutr. A mohli by jít ještě dál, kdyby si za datum zrodu stanovili ustavení Literárního a řečnického spolku »Slavia« z nějž tito cyklisté vzešli... – jenže toto vše nic nemění na tom, že v dobách, kdy my zoufale hledáme sebemenší zmínku o vršovickém fotbale, sešívaní již vítají nejpřednější celky starého kontinentu i britských ostrovů (mj. 3:3 s Celtikem, mistrem Skotska), korzují napříč Evropou a právě jejich zástupce je v dubnu 1905 pozván i na první celoevropský »footballový kongres« [sice FIFA, ale nikdo mimoevropský tam dosud nefiguruje] do Londýna...12

PS/

1/ Tedy, lhal bych, v Národní Politice z 11. října 1902 je jako předzápas nedělního žižkovského mače mezi

"S.K. Vítkov" a "S.K. Viktoria" avizován souboj druhého týmu Vítkova s "S.K. Kolumbií" Vršovice – ?!? –

Jak se k tomu postavit!? No, snad raději "ignorovat", neb v jiných případech je "S.K. Kolumbia" prezentována

jako klub Letenský (!?!), přičemž si troufnu odhadovat, že "takových" snad v Praze zas až tolik moc nebylo...

2/ SK Vršovice v. SK Modrá hvězda 4:0 – Sport a Hry č. 35, v Praze 22. 10. 1902, str. 301

dále zde pak stojí: Dopisy na SK Vršovice na F. Kotta, Vršovice, Husova ul. "U Karla IV."

Národní Politika přináší tutéž informaci až následujícího dne, ale je celkem zřejmé, že jen bezduše neopisovala,

neb krom slovního obratu "vítězí nad" připojuje i číslo popisné (210) a literu F. nahrazuje A., jako Antonín –

a rázem zde máme nasnadě velice úzkou personální spojitost s "pozdější" Kotvou i budoucími AFK Vršovice...!!!

3/ Takový "lektor", pokud komunikuje a diskutuje s autorem, jenž jen jej k čemusi vybízí, je věc k nezaplacení,

ovšem je-li to člověk jenž si myslí že "pojedl Šalamounovo lejno" a začne o své iniciativě zasahovat do textu,

měnit slovosled, dělení i stavbu vět, ne-li i vsunovat vlastní domněnky je opravdu na zabití a není jich málo –

mohl bych dlouze vyprávět kvanta osobních zkušeností mých i přátel, zde si však položím spíše řečnickou otázku –

můžeme vyloučit že něco podobného nemohlo postihnout i inkriminovaný text z Almanachu 1905-6? Nemůžem!!!

4/ Co když "opravdová" Kotva vznikla také až z kraje roku 1905, když z nějakých námi již nezjistitelných příčin

došlo k rozluce stávajícího SK Vršovice na SK Kotva a SK Slavoj, který máme též doložen již k březnu 1905,

ostatně právě díky bezbrankové vzájemné remíze vršovického Slavoje s druhým týmem Kotvy...!!!

5/ Pokud přijmeme tezi z webových stránek Kotvy, že tento údaj dokládá, že šlo o samé roduvěrné Vršovičáky,

pak zde spravedlivým soudcem může být tamní matrika, neb první známá kompletní sestava AFK Vršovice pochází

již z 8. dubna 1906 (Kott - Valta, Kramer - Šídlo, Bulvas, Picka - Kytka, K. Počta, Jenda H., Bohata, V. Počta :-),

nebo vezněme i některou mírně pozdější, například tu "ideální" z Almanachu 1925, jež Kramera redukuje na Kramra,

V. Počtu nahrazuje Procházkou a pod oním Jenda H. dešifrujme Honejska (s náhradníky Brunnerem a Bernardem)!

Schválně kolikže zjistíme že bylo těmto playerům v roce 1895 asi tak let...?!? Pokud jde o Jendu H., tak sedm,

neb když v lednu 1968 Honejsek zemřel, nekrolog pravil že by mu v tomto roce bylo "teprve" osmdesát...!!!

+/ Jeden se spolubadatelů zde vyslovil zajímavý názor, jež má možná racionální jádro, nebo alespoň velkou logiku!

Spočívá totiž v mínění, že ona věta o "devíti hráčích ze 17 zakládajících" je zde jako jakési "morální poselství",

tedy alespoň v tom smyslu, že v "původním" SK »Kotva«, tak jak byl založen měli příští stoupenci AFK většinu,

jenže různé "naplaveniny" způsobily, že při transformaci kroužku na klub museli sáhnout k ustavení celku nového.

To vše ovšem "dává smysl" jen tehdy pokud mluvíme o »Kotvě 1905«, nebo posuneme-li její vznik maximálně do

onoho Ferdinandem Scheinhostem (jež klubu věnoval mnohem větší a cílenou pozornost než nějaký Karel Petrů)

uvedeného roku »1903« -- ovšem spojením do jedné věty s jen "Bůh ví jak" míněným rokem 1895 se z tohoto

"morálního poselství" stává informace naprosto zmatečná, nechci-li říci, že na první pohled zjevný NESMYSL...!

Navíc, což všem opravdu uniká ten očividný protimluv – na jedné straně devět zakládajících členů řádí v I. týmu,

ale hned druhým dechem fakticky prakticky titíž "praprahráči" mají asi tvořit i základní kádr "OLD BOYS" ?!?!?

Ne, fakt, ne, zde se obhájci letopočtu 1895 pohybují na výrazně tenčím ledě (pomyslném - spekulativním) než já,

navíc jak jim může "nevadit", že plných deset let historie tvoří v podstatě naprosté »pusto a prázdno«, neb pokud

už člověk narazí před rokem 1905 na zmínky o "KOTVĚ", pak tu dle všeho není hovořeno o "Kotvě" vršovické...

6/ Připomeňme mj. i citaci z Nár. Pol. z 18. ledna 1945: »"Pravěk" vršovického sportu není ještě zcela přesně

probádán a obvykle se má za to, že Bohemia (AFK Vršovice) povstala jen změnou jména ze Sport. kroužku

Kotva, hrajícího kopanou od roku 1899. Tak jednoduché to ale není, protože Kotva – jak z dochovaných

výsledků je patrno – hrála ještě i po založení AFK Vršovice. A nebyla nikterak jediným kroužkem ve Vršovicích,

protože v roce 1903 působil tam také již SK Vršovice...« –

Možná (ba jistě!!!) S.K. Kotva existoval(y), ale OD KDY působil ve Vršovicích a hrál ZDE kopanou...?!?

Nepřibližuje se rok 1899 až nápadně roku 1900, kdy se v jiné citaci píše o založení SK Vršovice, jehož první na

fotbalovém hřišti dosažené výsledky jsou v tisku k dohledání teprve od roku 1902, pokud však jde S.K. Kotva,

nalézáme jej teprve na jaře 1905, kdy se původní SK velice pravděpodobně rozštěpil na dva fotbalové oddíly...

Kolik těch Kotev by nakonec vlastně muselo být – nespojuje zde zase někdo "hrušky s jablky", prostě není tu

až přespříliš otazníků, abychom zde cokoli mohli považovat za "fakt" – tedy FAKT – rozumějme tu údaj jenž tu je

naprosto jistý a nikterak nezpochybnitelný...?!!!?

7/ Je věru zajímavé sledovat jak např. hokej začíná jako zimní doplňkový sport pro fotbalisty a hráčům je celkem

lhostejné je-li led či nikoli, prostě furt jde o tu či onu formu BANDY. Pochopit důvody toho "jak a proč" byli třeba

stolní tenisté v rámci Bohemky zprvu začlenění jako "sub-odbor" právě pod hokej je dnes už skoro nemožné...

8/ Prošel jsem Národní Politiku proti proudu času a žádné fotbalové aktivity ve Vršovicích tam uvedeny nejsou,

přičemž se odehrály i v takových dírách po granátu jako jsou Vršovicím relativně blízké Říčany či Senohraby –

to žel svědčí, že tam min. na sklonku 19. století žádný "fotbalový subjekt" nepůsobil, neb jinak by veřejně HRÁL,

"nepřízeň radních" a "úplná ilegalita" jsou dva dosti odlišné pojmy a i sportovní kroužky bez vlastního hřiště hrály,

výzev, že soupeře k měření sil hledají i celky vlastním hřištěm disponující tu bylo v tisku dostatečné množství!!!!!

Každý takový "veřejný" footballový zápas tu pak byl "událostí" s velkým "U" a vysokou mediální sledovaností,

referáty se pak toliko liší podle toho jak se komu kopaná zalíbila, což už bylo hledisko věru ryze individuální...

+/ Pravda Národní Politiku jsem prošel "jen" v digitální verzi pražského Klementina v tzv. programu »Kramerius«,

jež má tu zásadní slabinu, že tam v průměru "schází" asi tak každý třetí výtisk, čili mi mnohé mohlo uniknout,

ale na druhé straně jde o tak velký časový úsek, že by tu nějaký "živoucí útvar" stěží mohl zůstat nepovšimnut...!?!

Na prozkoumání samozřejmě čeká ještě celá řada dalších dobových periodik, leč NP se tu z deníků jeví nejlepší!!!

Jiný může namítnout, že Národní Politika se nemůže srovnávat se sportovním týdeníkem Sport a Hry [1902-1927],

ale já mám v řadě ohledů odlišný názor, což budu dokládat např. čísly z roku 1905 a v přímé vazbě k SK Kotva!!!

SaH zcela první informaci o "kotevnících" přináší AŽ v č. 12, z 26. dubna (SK Kotva comb. v. SK Libeň 1:1),

NP naproti tomu referuje již 21. března o výhře SK Kotva I nad SK Merkur 7:0, plus remíze SK Kotva II (0:0) –

nadto 4. dubna pak NP "vkládá" ještě i vysoce nelichotivou prohru vršovických (0:9) na Žižkově s SK Victoria!!!

Kontaktní adresu pak SaH zveřejňuje až 10. května v souvislosti s prohrou Kotvy 0:3 (7.5.) v Českém Brodě,

NP tuto zásadní informaci prezentuje již 20. dubna, navíc uvádí kontakt i na II. tým (J. Souček, Vršovice č.p. 403),

jednatelem I. týmu byl v obou případech J. Procházka, Vršovice, Na Míčankách (toto zas jen v SaH) č.p. 433. 

9/ Jako podpůrný důkaz jsou pak předhazovány citace jako tato, rovněž publikovaná ctihodným Karlem Výrutem,

který (žel) v jediné publikaci uvádí dva tak rozporné a protichůdné texty, aniž by vše opět jakkoli analyzoval... :-(((

»V roce 1895 došlo v hostinci U Bohatů v Havlíčkově ulici k první valné hromadě fotbalistů. Ti si zvolili vedení klubu

v čele s H. Počtou a vršovický fotbal se mohl vydat na dnes už téměř stoletou pouť. Ta nebyla vždy snadná...«

Jenže zde druhá věta jednoznačně vyvrací první, neboť Hynek Počta byl zvolen na ustavující valné hromadě AFK

[což tu jde dohledat jak v autentické Protokolární knize, Almanachu AFK z roku 1925 i SaH z 28. března 1906 !!!]

dne 18. března 1906, kdy byl teprve "náctiletý", čili těžko něčemu mohl šéfovat již od roku 1895, atd. atp. --

prostě opět jen někdo "spojil hrušky s jablky" a podobně je to (alespoň zatím) i s čímkoli dalším...

+/ To potvrzuje i terminus technicus hostince »U Bohatů«, leč nic takového ve Vršovicích nebylo nejen roku

1895, ale ani 1906, navíc v nejstarších a vysloveně autentických zápisech AFK se praví výlučně o "restauraci paní

Bohatové" -- dle živnostenských přehledů byl František Bohata k roku 1901 hostinským v restauraci »U Sokola«

v Palackého ulici 284 (281), dnešní Moskevské, pak však dost možná zemřel (neb roku 1907 již v žádném soupisu

nefiguruje), ale (vdovu?) Marii Bohatovou, zřejmě zajistil natolik, že si zakoupila nemovitost, zatím ovšem není jisté,

zda to byl dům s hostincem »U Fügnera« v Havlíčkově ulici, dnešní Donské, kde ač jako majitelka reality naprosto

zjevně pokračovala v živnosti, či v Grégrově 365, dnešní Holandské, kam podle všeho tehdy patřila bytem...

To nakolik šlo o rodiče, nejslavnějšího hráče počátků zelenobílé kopané (později i trenéra AFK) je sporné, byť téměř

logicky dedukovatelné, ale ještě dříve nežli Ota odešel z Vršovic na Letnou do služeb SK Slavia, AFK Vršovice mění

"adresu" a oddílovou klubovnou se tak již v průběhu roku 1906 stává restaurace p. Součka na Hálkově třídě, tedy

kdesi v dnešní Kodaňské ulici, což se dozvídáme mj. právě i z Almanachu ČSF, konkrétně (zde) na str. 67 !!! 

Aby pokračovali "U Bohatů" by musel být pan Souček majitelem restaurace »U Fügnera« a někdo si tu splést dvě

významné vršovické třídy, Hálkovu a Havlíčkovu -- a nebo má pravdu odkudsi jinad vylovená citace K. Výruta,

a »U Fügnera« v Havlíčkově ulici se scházet již fotbalisté SK Vršovice, v roce 1905 pak asi logicky i Kotvy, ale před

rokem 1901 nemělo ještě toto pohostinství s rodinou Bohatových nic společného, ledaže by tam Franta Bohata

dělal tuctového pingla, či pí. Bohatová servírku, ale to už opravdu stěží kdekoli a jakkoli doložíme...

10/ A pokud by v případě SK Vršovice, šlo o přejmenovanou pra-Kotvu (jak zde mj. soudil pan Skramlík),

proč by se k tomuto názvu v roce 1905 vraceli, aby jej "po dobrém uvážení" hned po roce znovu nechali plavat --

to vše fakt má "prudkou" logiku, nechci-li říci, že ji to naprosto a zcela postrádá...

11/ Ono je těžké odvozovat bezprostřední návaznost i na SK Vršovice, zvláště pak když v "podzimní seisoně"

roku 1904, zde nemáme doložen jediný výsledek fotbalistů z Vršovic, a proč se můžeme znovu jen dohadovat!?

To, že je tehdy obecně nějaký přechodný úbytek v tisku prezentovaných výsledků může být jedním z faktorů,

ale kdyby hráli týden co týden nějaké zápasy (jako jiní "funkční") určitě by se do rubriky Kopaná též zapsali...!?!

Fotbalová SK Kotva se pak z autentického dobového tisku dá doložit až od jara 1905, jak glosuji již v 8+ :-(((

+/ Dokládat že S.K. Kotva fungoval jako "veslařský klub" již v roce 1885 je sice hezké, ale nic to nedokazuje,

naopak já narazil na článek, kde se nepřímo praví, že žádný takový vodácký klub k roku 1905 již neexistuje –

neb se v něm praví zhruba toto: "Jediné dva naše veslařské kluby (VK Slavia a VK Blesk) po té co neuspěly se svou

snahou o plnohodnotného začlenění do rámce rakouského veslařského svazu, obrátili se v tomto na svaz německý!

Berlín bude se touto záležitostí zaobírat na nejbližší schůzi, a přijetí je pro mezinárodní styky věru nadmíru žádoucí."

12/ (i v návaznosti na předchozí) »Český football dosáhl uznání ciziny, která pozvala "Slavia Association" ke

kongresu přistupujících zástupců světových Unií, korporací zastupujících interesy té které samostatné země.«

Tato citace z Národní Politiky doufám jasně dokládá, že šlo vlastně o podnik naprosto zmatečný, neb nebyl pozván

zástupce svazu (tou dobou ostatně jsoucího v naprostém rozkladu), ale nejsilnějšího českého klubového celku,

přičemž právě už to nakolik bylo možno považovat Čechy za "samostatnou zemi" by bylo věcí velmi polemickou...

Později v resumé velmi nevydařené Konference, spíše různých regionálních spolků, než svazů, bylo uvedeno:

»V resoluci bylo vysloveno, aby totiž v jednotlivých zemích (rozuměj státech) bylo jen jediné sdružení (associace)

v zemi uznáno, nemá býti přijímáno jiné než takovéto sdružení za členy associace mezinárodní.«

To, že Češi dosáhli výjimky a byli do FIFA nakonec přijati bylo velikým úspěchem, podepřeným intervencí Anglie,

jež poukazovala na to, že Spojené Království se také člení na čtyři fotbalové sub-asociace a toto právo jistě uznávají

i svým zámořským dominiím. I Habsburská říše jako taková sestávala z řady historických zemí mezi nimiž se tzv.

»Země koruny české« řadily mezi ty nejvýznamnější, což tu ovšem samozřejmě nikdo ve Vídni NEPOPÍRAL!!!.

Potíž tkvěla v tom, že ČSF si usmyslel fungovat na principu nikoli "zemském", ale "národním", což tu vytvářelo

nebezpečné precedenty (což ostatně byl již už prvý případ, kdy vlastní reprezentace mohly žádat i další subjekty

jak v rámci podunajské monarchie, tak ve svazku Německého císařství či Veliké Rusi), navíc co s českými Němci,

jež Rakousko v této situaci reprezentovat nemohli, či nechtěli, a začali dostávat zjevné nabídky z Německa...?!?

Uvědomíme-li si všechny aspekty diplomatické "slabosti" pozice ČSF na mezinárodním poli o to více překvapí,

když v NP můžeme číst, že "Rakouský svaz oznamuje, že přerušil bezvýsledné vyjednávání se svazem Českým,

který si usmyslel, že jeho výlučným jednacím jazykem bude čeština", což by ještě jakžtakž asi spolkli čeští Němci,

pokud by je tu někdo k jednacímu stolu přizval, ale stěží to mohla akceptovat Vídeň, a doprošovat se; proč?!?

Pokud tuto "rétoriku" ČSF předvedl roku 1908 i na mezinárodním poli, verdikt FIFA »děkujeme - VYPADNĚTE!«

byl jen logickým vyústěním bludného kruhu a národní PASTI do níž se ovšem zahnal Český svaz výlučně sám...

Prezentovat pak celou věc jako "národnostní útlak pod rakouským jhem", jak je tradováno, pak je nepravdou,

ba až vyslovenou lží, jež pak ovšem (v konečném důsledku) nevadla jen ke "zlé krvi", ale i "krvi vskutku prolité" --

takové zásadní věci se ovšem ve svazu poplatném týdeníku Sport a Hry obcházejí vskutku velikým obloukem,

o zjednodušených rádoby historických syntézách pak ani nemluvě, ale to jsem asi již přespříliš odbočil... 

+/ Prostě jsem chtěl říci, že spolčování na národní bázi (pokud nepřesáhlo "jisté meze") nikdo překážky nekladl,

což dokládají v tisku dlouhé sloupce "spolkových zpráv", "sokolských věstníků", atp. -- v neposlední řadě pak

bezpočet českých tisků jak novinového charakteru, tak knižní tvorby v níž nebyly tabu ani husitství či Bílá Hora!!!

Ulice (ba i náměstí) se běžně nazývají Havlíčkova, Husova, Komenského, Palackého, Tyršova, je zde Žižkov... --

jako důkaz skrývání se a "ilegality" je pak uvádění upravených občanských jmen, třeba J. Honejsek je opravdu

psán v klubové sestavě a mezi střelci v tisku jako »Jenda H.«, jenže jde spíše o jakýsi "umělecký pseudonym",

jak jinak vysvětlit, že je tak uváděn i v interní klubové tiskovině, zatímco v souvislosti s činností výboru plným

jménem, navíc Protokolární kniha z roku 1906 jasně praví, že se výbor usnesl poskytnout úřadům kompletní

seznam členské základny, a těm by asi nějaké přezdívky nestačily. Ale - POZOR - o tento výčet požádala klub

z nějakého důvodu vršovická radnice (možná k ověření nakolik je AFK vršovický, či co?), nikoli státní aparát --

je třeba se zkrátka oprostit od propagandistických mýtů Habsburské říše jako "žaláře národů" a "policejního státu"!

Politická ILEGALITA tedy je naprostým nesmyslem, jiná pak je sportovně-existenční, ale asi stejná jako dnes --

víte-li, že šéf je »Sparťan« a miluje hokej, ničemu neprospěje, ví-li že jste »Bohemák« a žijete jen pro fotbal,

zvláště když tu pak nejeden z nás dává toto své "pseudonáboženství" až příliš ostentativně najevo...!!!

Prostě někteří páni řídící na školách sportu přáli, jiný by jej nejraději vymítili, nebo aspoň některé jeho formy...

Podobně na tom byli šéfové firem a páni továrníci, někteří nestrpěli aby se v polední pauze do čehokoli čutalo,

jiní naopak zakoupili míče a pořídili dresy, a když získali pocit, že tu je "co prezentovat", hrdě to předvedli všem!

Pokud jde o radní, vše nasvědčuje, že v tomto ohledu měli vršovičtí dlouhou dobu smůlu -- zda bude situace dnes,

o století později, příznivější, to už je záležitost jednoho každého z nás...!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

KLÍČOVÉ PRAMENY

A. & F. K. Vršovice. Protokolární kniha. (z období březen 1906 až červenec 1909)

Ať si myslí, kdo chce co chce, tento sešit s autentickými zápisy z valných hromad AFK (jednou ročně + mimořádné), členských (první neděli v měsíci) a výborových schůzí (první a třetí sobotu v měsíci, s malými nepravidelnostmi, např. v létě, tj. mimo sezónu), je pro mne jednoznačně nadřazen čemukoli, včetně almanachu ČSF i almanachu AFK z roku 1925, kde se s pochopitelných důvodů vesměs píše jen o positivech a skoro by se zdálo že AFK Vršovice byl souborem mnoha desítek "mušketýrů -- bojujících jeden za všechny, všichni za jednoho" dokud je smrt nerozdělila, což pak nahrává zkreslenému vidění dalších skutečností a souvislostí...

Pomineme-li fakt, že někdo sešit nechal někdo svázat a opatřit nadpisem »Založení AFK VRŠOVICE 1906«, čili k jistému "postaršení" došlo již samém v pravěku, kdy členové klubu se nedohodli, zda za datum zrodu brát ustavující valnou hromadu (18. března 1906), či registraci AFK na svazu (16. prosince 1905), přičemž druhé nakonec převážilo, a je to tak nakonec udáno již i v Almanachu ČSF z ledna roku 1907, čili zjevně dříve než někdo dával Protokolární knihu svázat a opatřit oním nadpisem, ale je pravdou, že zde k událostem roku 1905 není udáno naprosto ničeho...

Pokud však někdo udává, že je klubista stěží může tento oddílový dokument pominout, a pak nemůže tvrdit, že níže podtržená věta v almanachu ČSF (ona o jedenácti letech) je nad jiné věrohodná!!! 

Například se zde dočteme takové kuriozitky, jako že na ustavující valné hromadě je zvolen "revizorem účtů" jistý pan Kulhánek, jakož i, že všichni zvolení kolegové funkce přijali (!!!) -- přesto již za týden je v souvislosti v první výborovou schůzí dovídáme, že tu pan Kulhánek z klubu zase vystoupil, čímž se jedním rázem logicky vzdal i funkce, načež na jeho místo musel být kooptován Kramer, kterýžto funkci také přijal. A to jsme u předsednictva, kde bychom mohli snadno vystopovat i spousty dalších změn, přičemž tu nejzásadnější v osobě náhradníka ve výboru ČSF (měl právo zúčastnit se zasedání, a v závislosti na "neúčasti" řádných členů, mohl dle pořadí obdržených volebních hlasů získat i hlasovací právo) si ponechme níže, neb je zmíněna i v almanachu ČSF, který glosuji níže...!

Je zde i spousta dalších odchodů, ať již asi dobrovolných (tak lze snad charakterizovat "nezájem o činnost" a "neplacení členských příspěvků"), tak direktivních (hrubost na zápase, či i na tréninku, nedostavování se k zápasům, apod.), jakož i příliv spousty nových členů (aniž by v Protokolární knize někdo řešil "odkud", ale to neznamená, že to neřešili na výboru, aby se po měsíci, či i již mnohem dříve, nemusel opět z evidence vymazávat...) -- přičemž je tu snad všem nezaujatým pozorovatelům hned naprosto zřejmé jak obrovskými personálními a kádrovými změnami i takový "registrovaný klub" prochází, a že i po půl roce zde v mnoha ohledech "nezůstává kámen na kameni", natož pak po předlouhých jedenácti letech v jen volně sdruženém sportovním kroužku...

Jenže to chce tento stěžejní dokument pozorně přečíst!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jelikož zázrakem přežil "péči mateřské TJ", tak dnes, v době digitalizací, už to není nijak neřešitelný problém,

stačí projevit zájem...

Footballový ALMANACH 1905-6, I. ročník, vydáno péčí ČSF v Praze, leden 1907:

Zpravidla se cituje jen to co bylo uvedeno na rozhraní stránek 173 a 174, jenž je v plném znění uveden již výše [zeleně],

ale pořádek je pořádek a já nechci abych právě tyto pasáže nějak upozaďoval, a jde do písmene o plnou citaci, ne různé výseky...!!!

A. & F. K. Vršovice. Mateřským sdružením byl mu S. K. Kotva (Vršovice). Založen byl roku 1895 a čítal 17 členů, z nichž nyní po 11 letech, nacházíme v I. mužstvu ještě 9 hráčů. Z počátku bylo nám zápasiti s velikými obtížemi, zvláště však nepřízní vůdčích kruhů městských, které nepochopujíce významu sportu, příkře se proti němu stavěly. Avšak založen jsa na pevných základech, překonal počáteční tyto potíže a přeměnil se roku 1905 v A. & F. K. Vršovice, jak dosud trvá. Po dobu delší pěti roků domáhá se zřízení hřiště hrazeného - avšak marně. Jest věru nepochopitelno, že v nynější době, kdy všechna města vychází sportu vstříc zřizováním hřišť, právě město Vršovice odepírá své podpory klubu tak snaživému. Klub náš čítá nyní 86 členů a disponuje 4 mužstvy footballovými, jedním hockeyovým a pěstuje mimo to ještě lehkou athletiku, pokrok to zajisté za poměrně krátkou dobu veliký a může se počítati k lepším klubům pražským, jak svědčí o tom výsledky v této saisoně docílené.

jenže nejsou to jediné zmínky o AFK Vršovice zde uvedené, např. na str. 67 je toto:

Vršovice, Athletický a Footballový Klub ve Vršovicích, zal. 1905.

Hřiště klub dosud postrádá. Místnost schůzí výborových restaurace p. Součka, Vršovice, Hálkova tř. Předseda klubu Hynek Počta, Barákova ul. č. 7 n., jednatel Josef Bulvas, Nusle, Jaromírova ul. 176. Mužstva má klub čtyři, barva dressu zelenobílá. (viz zprávu klubu.)

event. str. 154 v adresáři obdobně:

V r š o v i c e ,  A t h l e t i c   &   F o o t b a l l   K l u b ,

r. z. 1905. Bulvas Josef, Nusle, Jaromírova ul. č. 176

hned na str. 6 pak zcela dole ve Sboru náhradníků výboru svazu je uveden:

Antonín Brunner, Kr. Vinohrady, Sázavská 4.

i když to tu není přímo udáno, na str. 22 je výslovně uvedeno, že byl do voleb delegován celkem A. F. K. Vršovice!!!

Jelikož víme, že »Vršovičákem« nebyl ani "pantáta" Honejsek, je tu zjevný důkaz, že praotci Bohemky nebyli tak roduvěrnými Vršovičáky,

jak se nám občas snaží někdo namluvit, ale to není to nejpodstatnější -- to je až na str. 29 v souvislosti s 50. (L) schůzí výboru:

Pan Brunner přestal býti členem A. F. K. Vršovice a zároveň členem sboru náhradníků Č. S. F.

Žádné vysvětlení v Amlanachu nenalezneme, teprve až na str. 41 je informace, že na Valné hromadě dne 26. ledna 1907 byl na tento uvolněný post

úspěšně delegován Josef Bulvas (Vršovice), jenž je doposud považován i za "autora" všech informací o AFK v Almanachu...

Jenže je tu ještě Protokolární kniha se zápisy ze všech schůzí a valných hromad z prvních let AFK Vršovice, kde k 16. prosinci 1906 stojí:

»Dotazník almanachu ČSF vyřízen.«" -- jenže co si pod tím představit...?!? Zvláště pak, když o pár řádků níže čteme...:
      »Dále žádá kol. Bulvas za svolání smírčího soudu v záležitosti Brunner-Bulvas, na což kolega Brunner odpovídá tím, že rezignuje na svou funkci ve výboru a vzdává se členství v klubu.«
      CO bylo příčinou konfliktu, či kompetenčního sporu dvou osob, které měly na starost komunikaci klubu s ČSF -- nebyl to právě Almanach?!?

Nebyl to právě Tonda Brunner (jenž dle zápisu z 11. listopadu měl do redakce zanésti onu "sešívanou" fotografii otištěnou na str. 137), kdo nadiktoval ony kontroverzní řádky o Kotvě, nebo respektive třeba jen nepohlídal, aby některé dříve podané oddílové údaje zcela nebyly dezinterpretovány?!?

Jelikož toto bylo v kompetenci Pepy, nebyl by na Tondu přirozeně velmi nahněván, tím spíše pokud zde vzniklo něco zcela nežádoucího (konkrétně např. zcela zkreslený význam letopočtu 1895), pod čímž vším navrch nebyl podepsán "pachatel" Brunner, ale "nevinný" Bulvas...?!?

A nepřiznal Brunner svou vinu [byť je zde sporné jakou], když rezignoval na svůj klubový i svazový post (třebaže se později do AFK vrátí a s Jožo Bulvasem se zjevně usmíří, jinak by spolu nemohli působit v pozdějších letech ve oddílovém výboru)?!?

Jedinou slabinou této vize je, že zde bylo ještě dobře šest neděl do vyjití, kdy do Almanachu byly mj. zapracovány ještě i informace z lednové Valné hromady ČSF! Nebylo zde tedy dosti času k nějakým korekcím...?!?

Určitě BYLO, klíčová otázka pak je, jak by k takovému nadstandardnímu zásahu přistupovala redakce, jež už mohla mít připraveny tiskové matrice a nemusela být již moc ochotná... -- nebo možná i naopak, jenže v případě přílišné horlivosti a nepochopení podstaty výhrady naopak mohli udělat z malé chybky velkou a zásadní [př. evidentně nesmyslným obratem o 9 hráčích-zakladatelích po 11 letech, kterému soudný člověk zkrátka nemůže uvěřit, zvláště když drtivá většina hráčů klubu k roku 1906 zjevně byli puberťáci, k roku 1895 tedy chlapci věku ledva školního, což by z »Kotvy 1895« činilo jen jakési "bratrstvo kočičí pracky", nikoli však seriózní manšaft jakkoli srovnatelný se Spartou či Slavií, což se tak rádo činí... -- jde ale o srovnávání nesrovnatelného, neb třebaže tehdejší Sparta výsledkově nijak "neoslňuje" (což je velmi mírný výraz pro prohru 1:2 s žižkovským Meteorem, tedy týmem, jenž dostal 0:36 od svého libeňského jmenovce, jenž sám ještě nebyl úplně top celkem!), ale to že fotbal hraje je v dobovém tisku jasně prokazatelné a to tehdy nikdo nemohl tušit, že jde o předchůdce pozdějších mnohonásobných mistrů...!!!].

Ale ještě k Antonínu Brunnerovi, a jeho "svazové nominaci" -- není náhodou týmž A. Brunnerem, jenž byl 12. dubna 1903 zvolen předsedou SK "Lysá", jak nás informuje NP z 21. téhož měsíce?!? A i kdyby šlo o mužstvo z Lysé nad Labem, úplný nesmysl to není, kapitánem mužstva a jednatelem mužstva byl jakýsi Jenny Seitz, dle kontaktní adresy Pražák, a na jiného "měšťana české metropole" je tehdy směrována i korespondence na fotbalisty Brandýsa nad Labem...!!!

Pokud jde opravdu o našeho Brunnera (jenž dle kontaktní adres ani roku 1906 není Vršovičákem!!!), tak je jasné, že má nějaké kontakty a organizační zkušenosti, byť během tří let snadno mohl být "odejit" a v Lysé nahrazen někým místním -- jenže pak je přímo logické, že toho pravěku vršovické kopané zas tak moc neví, neb nebyl přímým účastníkem, a pokud je i hlavním podezřelým ze sepsání zmatečné statě o "mateřské Kotvě", mohl docela snadno smíchat hrušky s jablky, tedy např. vršovickou Kotvu s četnými jinými Kotvami, jak si objasníme dále...

Nicméně zpět k Almanachu ČSF a dalším zmínkám o AFK, neb zcela první a naprosto konkrétní je na str. 11:

V. schůze. A. F. K. Vršovice stal se členem Č. S. F.

jde o onen historický 16. prosinec, ona V. výborovo-členská schůze, pak je počítána od mimořádné valné hromady 10. listopadu 1905,

kdy sparťan Dr. Otakar Petřík chtě nechtě odevzdal kormidlo svazu do rukou slávisty Miloslava Horáčka --

jak vidno, ani zde se nepíše nic o přijetí SK Kotva (Vršovice), ale rovnou o začlenění vršovického AFK ...

Str. 22 -- dne 20. října 1906 se konala další mimořádná valná hromada -- první za účasti delegátů A. F. K. Vršovice,

právě zde byl do "Sboru náhradníků" zvolen Antonín Brunner!!!

Záhadou je na základě "čeho" se tvrdí, že prvním náhradníkem byl předseda AFK Hynek Počta,

alespoň v Almanachu ČSF, prvním Almanachu AFK ani Protokolární knize nic takového uvedeno není...

Str. 32 -- začátek referátu z řádné Valné hromady dne 26. ledna 1907 s výslovným údajem o účasti delegátů A. F. K. Vršovice,

zde byl do "Sboru náhradníků" zvolen Josef Bulvas (výslovně uvedeno str. 41)!!!

Zmínku o Hynkovi Počtovi coby funkcionáři ČSF uvedenou v údajné citaci v 90 let(ech) zelené a bílé jsem zde však hledal marně --

ostatně i výborových schůzí vlastního klubu (jak se dočteme v Protokolární knize) se po počáteční euforii zúčastňoval velice řídce...

Od str. 76 jsou uvedeny výsledky premiérového ročníku Charity cupu 1906 -- na str. 79 pak křížová tabulka soutěžního oddělení "C",

AFK Vršovice zde mají v tabulce 4 body, které vskutku uhráli, ale poněkud jinak než je udáno.

Beze změny zůstaly prohra s druhým týmem SK Smíchov (0:4), stejně jako letenská výhra (2:0) nad SK Slavoj Žižkov,

zelenobílým však byla upřena výhra 2:1 nad malostranskou Čechií, jíž v opakovaném zápase podlehli 0:2, jenž tu byl již zakalkulován --

nejkuriózněji se však jeví započtení dvou bodů z prohraného zápasu s třetím týmem Slavie, přičemž skóre 0:3 zůstalo v platnosti --

tento fakt stál červenobílé prvenství a nebýt opakování zápasu s Čechií, přinesl by prvenství v skupině naopak zelenobílým... --

podrobnosti, "proč" jsou však k dohledání až v denním tisku a to ještě ne vždy zcela uspokojivě...!!!

Na str. 155 je v adresáři mezi "pražskými" kluby a kroužky v Č.S.F. nesdruženými uvedeno:

Vršovice: Slavoj, S.K. Karel Malhaus, Vršovice, Jungmanova 276.

další celek příslušný do Vršovic tam už zmíněn není --

brát to ovšem jako "důkaz", že SK Kotva tedy tehdy již prokazatelně neexistuje není až tak zcela jednoznačně možné,

neb min. "fotbalových zájmových kroužků" existuje doložitelně mnohem více než je zde uvedeno, stačí si jen projít denní tisk --

otázkou je, zda byly opravdu všechny Č.S.F. osloveny, a taky jaká byla jejich vlastní ochota poskytnout o sobě nějaké údaje...

Už spíše jako pikantnost uveďme, že zde v tomto Almanachu padl i výraz BOHEMIANS,

ale je to na str. 142 v souvislosti z ligou irskou, a jde tedy o dodnes existující červenočerné "kočovníky" z Dublinu... :-)))

Karel PETRŮ (*1891/+po 1946): Dějiny československé kopané, Praha, Nár. nakl. A. Pokorný, 1946:

základní stať ze přelomu stránek 82 a 83 byla již v plném znění odcitována i glosována, musel bych se opakovat --

ostatně cituje tu (a na třech místech navíc chybně) především výše již probíraný almanach ČSF a pak se jen domnívá a předpokládá... --

další zmínka o "mateřské Kotvě" je až na str. 141, a odstavec plynule přechází i na stránku následující, ale zde je již citace mírně krácena,

zejména pak personální a další specifické údaje uvedené v závorkách...!

Kolem čtvrt stovky mužstev v Praze.

V Praze na podzim 1899 kromě uvedených již a kroužků (AFK Karlín, ČAFC Král. Vinohrady, Letenského kroužku a FK Olympu, a starých průkopníků kopané: AC Praha, AC Sparta a SK Slavie, dále karlínské Čechie, Staroměstského kroužku a SK Kotvy, o jejichž činnosti footballové v roce 1899 je však málo známo) hrály kopanou, jak dochované výsledky svědčí, ještě SK Meteor (...), "Internacional Sporting Club Iumbo", SK Čtyrlístek, SK Olympia Košíře (...), S. Kr. Horymír Praha III (...), Žižkovský Footballový kroužek (...), dále SK Hvězda Nový Smíchov (...), S. Kr. Slavoj Praha (...), S. Kr. Athény, mužstvo Akademie hraběte Straky (trénovalo jako "Šlechtické mužstvo" na hřišti Slavie), Cercle novoměstských studentů atd.

Někdo pokládá tuto citaci za zjevný »důkaz« fotbalové činnosti SK Kotva, ale bojím se, že pod obratem "málo známo" se zde skrývá fakticky dočista NIC, jinak by to bylo tak či onak rozvedeno, tak jako v jiných případech -- třeba i jen formou uvedení "holého výsledku" -- žel, kdyby doložil byť i jen jediný výsledek, tak dík četným tiskovým zprávám o Meteoru by tu každopádně již v žádném případě nešlo o "Kotvu" libeňskou, ale mohla existovat již jiná...!?

pokračujme tedy k další zmínce ze str. 155!!!

Ostatní pražská kopaná na jaře 1900.

Libeňský Meteor neměl sice na jaře 1900 velkých úspěchů, nicméně vyvíjel živou činnost, takže vysílal do zápasu dvě mužstva. [...]

Na jaře 1900 hrály v Praze kopanou ještě četné kroužky další. Byly to: FK Hvězda Nový Smíchov, FK Merkur, FK Vyšehrad, zvaný též "Bohema", SK Neptun, nový Letenský kroužek SK Praha VII a kroužky, již dříve uvedené, ale celkem nepatrnou činnost vyvíjející: SK Kotva ve Vršovicích, Staroměstský SK.

Zde již jsou výslovně uvedeny Vršovice, ale obávám se, že tu autor jen fabuluje a předpokládá, že pokud vršovický sportovní kroužek Kotva byl založen roku 1895 a roku 1905 se "změnil" na AFK Vršovice (navíc s 9 hráči z 17 zakládajících), tak přeci někdy musel vyvíjet nějakou činnost, byť i jen celkem nepatrnou...!!!

pokračujme raděj další zmínkou ze str. 213!!!

Předchůdci Bohemians v roce 1902

SK Kotva dala slyšet o sobě pouze jednou, a to, když 27. března hrála se slabým ČSK Karlín 3:3. Kotvě se sešlo jen sedm hráčů a nouzí o ně dá se vysvětliti, že pak již o Kotvě na jaře nebylo slyšet.

Na podzim se vršovičtí objevili pod novou firmou, jako SK Vršovice, za vedení neúnavného a později i v AFK Vršovicích činného Františka Kota. Porazili jakousi Modrou Hvězdu 4:0, byli poraženi od Meteoru VIII 0:4, ale dovedli poraziti SK Praha VIII (vítěze nad žižkovskou Viktorií 4:0) 2:1.

Záhadou je odkud tuto zdánlivě velice podrobnou informaci o »hrající Kotvě« autor čerpal, a byla to opravdu "naše" Kotva!?, nebylo třeba jen někde uvedeno vršovický team (jenže kde, dobový tisk jsem proslídil marně), pak to mohl být docela již onen SK Vršovice, jenž měl být založen již 1900, byť tuto informaci máme z jiného, byť dosud zcela neupřesněného (pra)zdroje... Navíc 27. března udaného roku byl čtvrtek (?!?), vskutku dost podivný termín pro amatérský fotbalový match takto geograficky vzdálených soupeřů -- je tu tedy uvedeno vůbec správné datum (27. připadlo na neděli až v dubnu!), a je zde hlavně udán alespoň správný rok?!? No snad ano, "Český Sportovní Klub v Karlíně", měl jako fotbalový subjekt (nezaměňovat s ČKS, ani Čechií) asi jen velmi krátké trvání a v tisku jej lze dohledat právě a "jen" v roce 1902 (ustav. schůze 14. III. v restauraci "U města Petrohradu" [že by dnešní "U města Rokycan"?], přičemž za pozornost stojí, že svolavatelem byl Josef Procházka, ale shoda osob s jednatelem Kotvy a AFK zde asi není moc pravděpodobná, obě jména jsou velice běžná, leč za zmínku to jistě stojí...!?!), a doloženu mám prohru 1:2 v Brandýse s FK Horymír a debakl od rezervy SK Union 0:15, čili věru žádná sláva, ale to není zas tak podstatné, tím je primární karlínský soupeř. ať už bylo datum zápasu a zdroj této informace jakékoli...!!!

Na rozdíl od ostatních (jmenovitě pak pana Skramlíka) jsem v dobovém denním tisku NALEZL zmínku o fotbalovém SK "Kotva" i před rokem 1905, a to dokonce právě na jaře konkrétního roku 1902, jmenovitě v Národní politice z pátku 18. dubna (odpolední vydání), byť je to poněkud v protimluvu s datem uveřejnění citace, ale neděle 20. je na fotbal věru mnohem pravděpodobnější...:

»SK "Čechie" na Žižkově. Dnes 20 t.m. hraje II. mužstvo proti I. mužstvu S.K. "Kotva" z Podskalí, na hřišti "Backlovka" u Vinohradů. Začátek o půl 4. hod.«

CO dodat?!?

Je možno mezi Podskalí a Vršovice klást rovnítko...?!? [Vinohrady jsou tu pak asi míněny ty byvší na úbočí Vítkova...]

Ovšem připomeňme také, že Honejsek a Bulvas byli k roku 1906 z Nuslí, dosti daleko od vinohradského "Šifneráku", kam měli druhdy utíkat utečenci z Vršovic, zato dost výrazně blíže by to měli právě do Podskalí, ale tamní Kotva se mohla zakrátko "rozejít" a naopak, kvůli budování náplavky vystěhovávaní Podskaláci, museli chtě nechtě hledat nová působiště... [Navíc s Brunnerem z Vinohrad, či Počtou a Kotty z Vršovic mohly jmenované pojit i nějaké jiné "kamarádšofty", např. skrze Obchodní akademii?!? Ale to už je spíše jen spekulací postavené na faktu, že vždy vše souvisí se vším...]

A tak si už spíše položme jen řečnickou otázku:

Vzal vůbec autor (míněn Petrů) v úvahu, že zde druhdy existovala mj. i libeňský SK "Kotva", tedy jeden ze pra-subjektů z nichž se zrodil právě slavný Meteor VIII (z Libně je to pak opět výrazně blíže k Vltavě, coby alternativnímu "domovišti" někdejšího veslařského klubu, který bych ve Vršovicích opravdu nehledal, ovšem to bychom zas museli cestovat výrazně hlouběji proti proudu času, ale to bychom odbočovali...), jak se to výslovně praví v jeho nejstarším almanachu?!? Nepředpokládám, nějak to zcela pomíjí, a píše jen, že Meteor hrál první zápasy na nezastavěné ploše u hostinců "U Kotvy" a "U města Štrasburku"...

Či Karel Koželuh a str. 16 v knize Můj život ve sportu: »Letná měla od pradávna pověst nejslavnějšího footballového vrchu. Na ní se také denně proháněla pozdější internacionální chlouba našeho footballu. Na Letné se tvořily první footballové kroužky: SK Kotva, SK Hvězda Letná, AC Vodárna a SK Letenští Habáni.«

Takže vcelku jasně a stručně řečeno,

NE KAŽDOU ZMÍNKU O »KOTVĚ« JE MOŽNO AUTOMATICKY VZTÁHNOUT NA PŘEDCHŮDCE BOHEMIANS!!!

Pokud jde o Františka Kota v následujícím odstavečku, tak jde jednoznačně o Kotta, a v AFK byl agilním jednoznačně především Antonín, ale jeho blízkost s rovněž existujícím Františkem (ovšem zda a nakolik v klubu angažovaném?) je tu více než pravděpodobná, ostatně Sport a hry pod fakticky jednou a téže kontaktní adresou uvádí F. Kotta, Národní politika však A. Kotta!?! Dále jak může Petrů uvést jakási Modrá Hvězda, když je to v té době velice agilní tým ze sousedních Vinohrad, stačí se jen drobet zahloubat do dobového tisku a na rozdíl od vršovické Kotvy jej tu snad ani není možné nedohledat?!? Konečně zápas s SK Praha VIII máme doložen (jako hraný 2.XI. na Invalidovně) v SaH z 5. listopadu, jenže výsledek je zde nikoli 2:1 pro Vršovice, ale nerozhodně 1:1 (!?!) s komentářem: »Ve druhé půli hra obou stran velice prudká. Praha VIII lépe kombinuje a má rychlé výpady. U Vršovic dobrý brankář.« Znovu nejasností a nepřesností více než by se na těch pár řádků slušelo...

..., no z NP (30.X.) bych snad ještě doplnil výhru SK Vršovice (datovanou 26. t.m.) nad žižkovským SK Vítkov 3:0

další zmínku o vršovickém fotbale nalezneme až na str. 236!!!

SK Nusle a SK Vršovice byly v roce 1903 častými soupeři. Je o nich celkem málo zpráv, ale ze vzájemných utkání obou klubů se přece jen tři výsledky dochovaly: 22. března hrály spolu 1:1, na podzim vyhrály nejprve Vršovice 2:1 a pak Nusle 3:0. Šlo ovšem o předchůdce dnešních klubů.

Zde nebudu nic zpochybňovat, jen doplním, že SaH z 25. března 1903 k zprávě o výsledku 1:1 připojil:

»Dopisy na SK Vršovice na adr. A. Čejka, Vršovice, Přemyslova ul. 20.«, ovšem to samo o sobě neznamená nic míň, než změnu jednatele, a tedy i to, že "dynastie" Kottů zde byla z nějakého důvodu upozaděna, ale to klidně mohlo být i na jejich vlastní žádost...

..., no z denního tisku (NP 30.IV.) bych snad ještě doplnil prohru SK Vršovice (datovanou tamtéž v avízu z 22. na neděli 26. t.m. na Letnou) s SK Praha III 2:6, a 1:4 na Žižkově s tamním SK Merkur (výsledek NP 26.V.) -- na podzim pak k dvěma zápasům s Nuslemi (prohra 0:3 oznámena v NP z 3.XI.) lze připojit výhru vršovického SK nad smíchovským SK Venuše 5:1 (NP 18.XI.).

No, Nusle byly mnohem aktivnější, jen s vinohradskou Olympií (*1902), hráli tohoto roku 4× (5:0, 3:2; 5:1, 5:0), ale např. Venuši porazili jen 3:1... :-)))

další zmínka o vršovickém fotbale na straně 262 je ještě tristnější!!!

Hrál [míněn SK Nusle] už tehdy podle tradice proti SK Vršovice, který porazil 2:0, porazil 1:0 AFK Smíchov (býv. Venuši), [ale prohrál 0:16 s Novoměstským SK, hrajíce až asi na dva v dlouhých kalhotách; v hranatých závorkách je přirozeně "jen" red. zkr.]

I tento nepříznivý výsledek potvrzuje SaH z 13. dubna 1904 (jako termín zápasu udáno 10. IV.), další číslo z 20. dubna, pak na 24. tohoto měsíce ohlašuje zápas SK Vršovice s SK Bivoj »na hřišti vršovickém«, což je žel asi poslední tisková zmínka o tomto vršovickém (pra)týmu, neb výsledek avizovaného zápasu s tímto pravděpodobně rovněž nuselským (druhou možností je Žižkov, ale tam sídlil AK Bivoj) mužstvem nebyl dohledán ani v dalších SaH, ani jinde v denním tisku, což může znamenat, že zůstal nesehrán, ale nemusí -- jenže se zdá, že tu celek SK Vršovice po té přestal hrát, minimálně pak ony tzv. "oficiální veřejné zápasy" (což však nemuselo hned znamenat rozpuštění celého SK), neb vršovický fotbal po té z výsledkových listin až do konce roku 1904 totálně mizí, aby se opět vynořil v březnu 1905 již hned s dvěma vršovickými fotbalovými subjekty -- týmy SK Kotva a SK Slavoj...

další zmínka o vršovickém fotbale následuje na straně 282 !!!

Snaha soustředit v ČSF všechna footballová sdružení, projevila se ve veřejné výzvě, adresované na začátku prosince 1905 do řad těch, kteří stáli dosud mimo ČSF. Byly vyjmenovány takto: SK Čechie Mladá Boleslav, SK Čechie Praha VIII, SK Hradec králové, SK Jaroměř, SK Jičín, AFK Kolín, SK Kolín, SK Kotva Praha-Vršovice, SK Litomyšl, Malostranský SK, SK Mladá Boleslav, SK Meteor Žižkov, SK Olymp Žižkov, SK Pardubice, SK Prosek, SK Roma Praha, SK Slavoj Kolín, SK Slavoj Žižkov, AFK Smíchov, SK Sparta Rokycany, Akademický S. cercle Tábor, Vinohradský SK (nedlouho předtím ustavený), SK Žižkov Praha a plzeňské kluby: SK Český Lev, SK Olympia, SK Plzenec a SK Žižkov. Celkem tedy 27 sdružení. S 13 členy ČSF je to celkem 40 footballových sdružení v Čechách v roce 1905.

Těch sdružení bylo přirozeně mnohem mnohem více, ale ta byla Karlem Petrů odbyta slovy o jepičím životě, ovšem naprosto je tu pominut fakt, že SK Kotva (samozřejmě tehdy ještě ani náhodou NE Praha!!!) se již na další schůzi posunula na čelní místo v pořadí subjektů, které se výboři ČSF rozhodli získat do svých řad, a úspěch se dostavil, jak Petrů konstatuje již na následující straně...

na straně 283 tu stojí!!!

Během zbytku roku 1905 přihlásil se a byl přijat 16. prosince SK Kotva Vršovice, který pak

»... byv přijat do ČSF, změnil po dobrém uvážení dosavadní jméno na "A.F.K. Vršovice" ...«

Ještě před Novým rokem přišla i přihláška AFK Kolína.

To je evidentní citace Sportu a her z 27. prosince 1905, ale ne všichni to viděli tak jasně, jak praví ještě s odstupem 40 let ČSF zdaleka ne tolik poplatná Národní politika (jež mj. odmítla požadavek svazu nereferovat o týmech ve svazu nesdružených) -- ta, jak připomeňme, ještě 18. ledna 1945 (tedy cca 4 měsíce předtím než byla definitivně umlčena, což s sebou žel přineslo i zánik jejího archivu) k 40 letů klubu praví mj. i toto: »Tak jednoduché to ale není, protože Kotva – jak z dochovaných výsledků je patrno – hrála ještě i po založení AFK Vršovice.« -- vím je to velký časový odstup, ale je to stále o rok dříve než K. Petrů publikoval svůj tlustospis, a zjevně to psal někdo "kdo se ve fotbalové historii min. dobře orientoval"! Všechny nahlášené výsledky však ani zde zjevně publikovány nebyly, ale doložitelně ještě k 15. květnu 1906 je zde ve fotbalové rubrice učiněno oznámení, že SK Kotva pravděpodobně mění jednatele, alespoň tak lze zcela standardně dešifrovat informaci o nové kontaktní osobě (adrese): »SK Kotva (Vršovice), dopisy na: Fr. Lukeš, Hálkova ul. 424«. Pravda, mohlo to být jen "připomenutí" nové kontaktní osoby, a jelikož víme, že bývalý jednatel oddílu z roku 1905 [Josef Procházka] byl už od 16. prosince nahlášen na ČSF coby jednatel AFK Vršovice [což v této době stále trvalo!!!], je celkem jasně zřejmé, že zde rozhodně o žádnou záměnu či mýlku spojenou s novým označením klubu nejde, ale že se tu SK Kotva (Vršovice) zjevně stále hlásí k životu!!!!!!!!

na straně 287 tu ke stejnému tématu, ale v kontext předchozího roku, ještě stojí!!!

SK Kotva se mění v AFK Vršovice

Ve Vršovicích si čile vedla opět SK Kotva, která se, jak už jsme uvedli, ke konci roku přejmenovala na AFK Vršovice. Domněnka, že se tak stalo -- jak to vypravují někteří vršovičtí pamětníci -- po velké porážce od II. mužstva Sparty (2:13), neodpovídá asi skutečnosti, protože i po tomto zápase Kotva hrála ještě několik týdnů dále (SK Libeň 1:0, s Čechií Mladá Boleslav na jejím hřišti 2:2 atd.). Kroužek vedli Kytka a Procházka, nejlepším střelcem byl Ota Bohata, pozdější levé křídlo Slavie a národního mužstva.

Zajímavou formulací je již ono OPĚT, kdy předtím byla Kotva nějak doložitelně aktivní?!? Roku 1905 však je to opravdu paráda a dosud na okraji výsledkových listin objevující se vršovičtí fotbalisté patří náhle k nejaktivnějším: zatím máme doloženy tyto výsledky Kotvy: výhra I. týmu 7:0 nad nuselským SK Merkur (souběžně remizoval II. tým 0:0 s vršovickým Slavojem), prohra 0:9 na Žižkově s Viktorií, remíza 1:1 s SK Libeň (u Kotvy zde uvedeno "comb."), prohra 0:3 v Č. Brodě, výhra nad žížkovským FK Roma 6:2, vítězství 5:1 nad vinohradskou SK Olympia, další výhra nad Malostranským SK ve výši 8:0, jednopoločasová remíza 0:0 s kombinovaným mužstvem SK Olympie a SK Žižkov, výhra nad vlastním II. týmem 7:2 (jenž týden předtím vyhrál 3:1 v Nuslích nad místním FK Viktoria), jímž asi zakončena jarní sezóna. Podzimní sezóna zahájena výhrou 3:2 v Českém Brodě nad tamní Spartou, vítězství 3:2 získali i v dalším souboji s FK Roma (v souboji rezerv vítězí zelenobílí 2:0), ve výši 2:1 je poražen Malostranský SK (Kotva II vítězí ve stejném čase nad vlastními Old Boys 3:1), 4:0 si pak odváží Čechie Malá Strana (II. tým poráží 5:3 Slavoj, ovšem bez udání který, logicky asi tedy rovněž vršovický), jiná Čechie, pravděpodobně karlínská, poráží Kotvu 5:1, v dalším vnitrooddílovém souboji I. a II. týmu vítězí "áčko" 7:3, pak následoval (22. října!!!) zápas se rezervou Sparty, prohraný 2:13 (NP 24.X. píše o kombinovaném týmu I.B a II), pak lze potvrdit vítězí 1:0 nad SK Libeň, před remízou 2:2 v Mladé Boleslavi (17.XI.) však přichází ještě výhra 6:2 nad Novoměstským SK (+ Kotva II poráží staroměstskou rezervu 4:2), pak přichází neslavná prohra kombinovaného týmu 1:4 od dvakráte předtím pokořeného Malostranského SK, následuje ovšem výhra "áčka" 2:1 nad smíchovským FK Union (II. tým tehdy hrál 3:3 s vršovickým Slavojem) a sezóna měla být zakončena 3. prosince zápasem na hřišti malostranské Čechie, či chcete-li Čechie Praha III [předešleme, že skončil prohrou zelenobílých 1:3].

»Tím ukončena bude podzimní saisona. Za zimní zábavu vytkl si SK Kotva hockey. Dopisy ohledně matchů hockeyových nutno adresovati na J. Procházku, Vršovice č. 367« (jak uvádí SaH již předchozí středy 29. listopadu) -- čili oproti fotbalu naprosto žádná změna v osobě jednatele, navíc zde ani v předchozích řádcích není ani nejmenší náznak plánu oddílu rozšířit řady ČSF, o nějaké touze po změně zostuzeného názvu snad ani nemluvě. Jak Petrů sám konstatuje, důvod udávaný vršovickými pamětníky (navíc "to" je fakt velice š-i-r-o-k-ý pojem!!!), zde v žádném ohledu neobstojí, ostatně pořádný náklep dostali vršovičtí již v březnu na Žižkově, a vysoké prohry budou muset skousnout ještě nejednou i v budoucnu, bez toho, že by kdokoli po takové dardě jakkoli navrhoval pozměnit název.

PROČ by tedy vznikl AFK?!?

Petrů jiné vysvětlení nenabízí a doposud vlastně nikdo, až já na základě faktů dosud buď vůbec nedohledaných (?!?), či minimálně v dosavadních analýzách zodpovědně nezohledněných. Já zde vidím jasné znaky vnitřního rozkolu, jenž mohl být sice jen přechodný, ale změnu názvu i právní subjektivity si zde přímo vyžadoval daleko spíše, než nějaká doporučení svazu, který by i původní Kotvu zprvu (třeba i jen jako kroužek) bral všemi deseti, vždyť v té době přijetí vršovických měl jen 13 členů a každý další přistoupivší subjekt ČSF naléhavě potřeboval k posílení vlastní prestiže jak doma, tak i v zahraničí... Ještě v říjnu 1905 byli členy v krizi zmítajícího se svazu jen dva kluby (Sparta a ČAFC Vinohrady) a dva kroužky (Viktoria Žižkov a Český Brod), teprve pak se ČSF sklonil před Slavií, jež pak přebírajíc otěže předsednictví vyzvala "spřátelené oddíly" ke vstupu, či v mnoha případech spíše jen k návratu. To do řad ČSF přivedlo vedle "sešívaných" i SK Smíchov, Novoměstský SK, Čechii Karlín, Staroměstský SK, libeňský Meteor VIII, z mimopražských pak SK z Kladna, Plzně a Nového Bydžova. I tak na počátku prosince stále ještě žádná sláva, vždyť AFK byli při přijetí 16. prosince čtrnáctí, přičemž se zde jako přívlastek velmi hodí výraz teprve...

Ještě se zastavme u jména Kytka, a pokud jde o posloupnost na AFK, tak by šlo o Františka...

Proč jej vyzdvihnou?!?

I když je tu možnost, že osob tohoto jména se ve vršovickém fotbale motalo více, minimálně za pozornost stojí, že v SaH č. 43 z 29. listopadu 1905 stojí (u reportu o zápasu Kotvy s smíchovským Unionem): »Hru řídil ke spokojenosti obou stran pan Kytka (SK Vršovice).« To, že zápasy řídil "stranický" (rozumějte příslušný k jedné z na zápase zúčastněných stran :-) rozhodčí, nebylo ničím výjimečným, ale pak proč zde není uvedeno (SK Kotva), jako jindy?!? A proč by se píšťalky chopil hráč základního kádru [alespoň soudě podle Kytkovy pozice v AFK]? Není to tak, že jde o zřejmý důkaz toho, že SK Vršovice sice možná už nedal dohromady dostatek hráčů aby kopali veřejné zápasy, ale jako sportovní subjekt nadále existoval!?! A nenabízí se nám tu přímo domněnka, že pan sudí tedy vůbec "nebyl členem" SK Kotva, a pokud NEBYL a jde o našeho Františka Kytku, není to další doklad (po Brunnerovi a Kaprovi), že vznik AFK Vršovice nemusel být »jen a pouze« v režii někdejších "kotevníků"...?!?

zmínky o AFK Vršovice jsou dále na stranách 298, 315, či 328,

ale to je vždy jen v souvislosti s Pohárem Dobročinnosti, a k nejstarší historii klokanů se pak K. Petrů nevrací ani nikdy později...!!!

na třeba již na stránce 93 je zmínka o jubilejní ročence Bohemians (v roce 1925 vydané) -- jaká to hloupost, byť odpustitelná,

kde M. J. Horáček vzpomíná, jak vypadala kopaná v roce 1896 -- "smíšenina rugby s boxingem", ale to není tak podstatné --

podstatnější je toto co Karel Petrů uvedl hned pod tím!!!

Sedm českých mužstev v Praze na jaře 1896

Tato sedmička není však -- na rozdíl od podobných údajů předchozích -- jenom pouhým odhadem, nýbrž přesným výpočtem, který přinesl "Sportovní obzor". Vypočetl, že "závodní kopanou" na jaře 1896 hrálo těchto sedm mužstev:

Český kroužek footballistů Kickers, Sportovní klub Slavia, Athletic klub Sparta, Athletic klub Praha, Kroužek footbalistů Malostranských, Kroužek Footballistů gymnasia Akademického (což však mohlo býti vlastně jen II. mužstvo tohoto ústavu, protože přední hráči jeho hráli za "Kickers") a Kroužek footballistů gymnasia Křemenského.

Jistě hovoří zde o Praze, zatímco Vršovice se součástí velké Prahy staly až roku 1922, ale přesně totéž se týká i Královských Vinohrad a vinohradský AC Sparta zde uveden je... -- pokud to přímo nedokazuje, že žádná Kotva (nejenom vršovická), tehdy "závodní kopanou" [rozumějme asi veřejná fotbalová utkání] neprovozovala, pak dotvrzuje fakt, že ve Vršovicích ještě klucí maximálně honili hadrák a měřit se tedy se Spartou a Slavií co se týče dlouholetosti je fakt poněkud zcestné...

_____________________________________________________________________________________________________

Dosud nedoceněný, nikým zde necenzurovaný a nijak nekrácený,

Ferdinand SCHEINOST (*1889/+1941), Slavné postavy naší kopané, Praha, Tempo, 1940 --

tedy nekrácený v klíčových pasážích na straně 159 a 160, Bohemce se však tento autor souvisle věnuje až po stránku 170...!!!

Jak se zrodila kopaná ve Vršovicích

Ba, byly to strašně těžké chvíle, když se rodila vršovická kopaná, vzpomínal populární "otec" Jan Honejsek. Jestliže v jiných čtvrtích se potkávali mladí nadšenci s všemožnými potížemi od tatíků, maminek, pensistů či "chocholatých", jak se tehdy přezdívalo strážníkům, pak Vršovice v tomhle ohledu připomínaly římskou éru počátků křesťanství. Tolik tvrdošíjně se totiž snažili bodří obecní tatíci pobotičského města, aby vyhubili v mládeži onen nemrav, který bujel na všech volných místech, parcelách, ulicích i strniskách se vzdorností koukolu.

Chudáci vršovičtí kluci museli museli opouštět svou "vlast" v dolíčku a putovali za footballovou rozkoší až na vinohradský kopec, kde na populárním "Šifneráku" před vodárnou v prvých letech tohoto století došlo k tolika přeslavným bitvám o praprostý hadrák.

-

JAK SE SE SKLÁDACÍMI BRANKAMI PUTOVÁVALO.

-

Teprve když se zrodil prvý  vršovický sportovní kroužek se symbolickým jménem Kotva -- což mělo znamenat, že kopaná se pevně již ve vršovickém dolíčku uchytila -- teprve tehdy se vraceli mladí exulanti zpátky do dolíčku a prvně se rozléhaly v povodí botičského potoka bujné řevy a jásavé výkřiky, jako: "podéj, góóóól!" a pod. To bylo v roce 1903. Ovšem ani tenkrát to ještě nebývalo tak snadné, protože se muselo čekati, až starý pan Vácha sklidí s pole obilí, aby bylo pusté strniště přeměněno na regulérní hřiště, na něž byly slavnostně z nějakého tajemného úkrytu přeneseny skládací branky.

Tehdá totiž kroužek, který měl svoje vlastní branky, jež byly pravidelně skládací, měl už nějakou váhu ve sportovní veřejnosti. Vždyť, jak staré pergameny praví, vyjednávaly se v tomto footballovém diluviu nesčetné zápasy právě za hlavní podmínky, že si soupeř přinese sám branky. Odcházel-li s pole potom poražen, nesl domů dvojnásobný náklad. K zápasům, které bývaly na neděli sjednány, se vyráželo už za časného jitra, brankové tyče a břevna na ramenou, dva na holích nesli střídavě košík s kopačkami a tak se putovalo z Vršovic do Podolí, ba někdy až na Invalidovnu.

Student Bulvas a učeň Honejsek se stali duší slavné Kotvy, která ale již v roce 1905 byla změněna v AFK. Vršovice. Jediným dospělým v celém "direktoriu" Vršovic byl tenkráte "tatík" Brzobohatý. Tito tři pionýři byli hybnou pákou AFK. Vršovice. Honejsek a Bulvas již jako mladí a nezletilí hoši byli nejen funkcionáři klubu a v ústředích, byli i vedle Otty Bohaty, V. Trupla, B. Merryho, A. Brunnera, J. Kramra, Fr. Kytky, J. Procházky, atd., hlavními tvůrci tehdejších sportovních úspěchů. Bulvas ve středu zálohy byl sám jako velký dříč a proto jeho souboje s Křížem z malostranské Čechie, s Horákem a Bulinou z Čechie Karlín nebo Václavíkem z Čechie Smíchov byly pro něj pravým sportovním požitkem. On jako kapitán dovedl svým elánem strhnouti své mužstvo k velkému výkonu.

-

TŘÍHODINOVÝ HRDINNÝ DUEL SE SLAVIÍ.

-

Ach, jaké to bývaly přeslavné boje, jaká vyčerpávající klání! Největším ze všech snad, který musí býti připomenut všem historikům české kopané, je bohatýrský boj Vršovic se skvělým mužstvem reservistů Slavie v roce 1909 v pohárovém střetnutí o "Charity cup". Za Slavii tehdá hráli populární borci jako J. Loos, bratří Romováčkové, Jáhnové atd. Hrálo se na tréninkovém hřišti Slavie. Celé tři hodiny trvala tato náramná bitva, o níž, jako o bohatýrské legendě, si apk vyprávěla celá Praha. Už ani chudák rozhodčí nemohl pobíhati a píšťalka vydávala již jen sípavý zvuk a přece nepadlo rozhodnutí. Kuriosní zápas se musel tehdy hráti na pokračování, asi tak, jako po válce se hrávaly nekonečné dobrodružné seriály amerických filmů à la Vládkyně světa a t. d.

Příští neděli to ale byl především jedinečný Bulvas v záloze Vršovic, který rozměnil matematicky přesné kombinační akce Slavie a nádhernou podporou vlastního útoku se zasloužil o slavné vítězství Vršovic 3:0. Skvělý Bulvas měl bohužel krátkou kariéru. V nejlepších letech přesídlil do Brna, kde se stal kapitánem Moravské Slavie, ve válce narukoval a jako praporčík padl již v roce 1915. Odchod Bulvasův, stejně jako přestup Bohaty do Slavie, byl těžkou ztrátou pro vršovický dolíček. Ale přesto se zdatně pokračovalo a před válkou patřili vršovičtí k nejlepším. Řada výborných mužstev se vystřídala na jejich hřišti a zejména souboje se studentským SK. Smíchov mívaly krásné dozvuky na společných večírcích za zpěvu a kamarádského veselí. 

-

PO TÁTOVI BRZOBOHATÉM "STREJDA" KOTT.

-

Nic nemůže lépe charakterizovati to úzké kamarádské spolužití v klubu, než to, jak hráči pojmenovali své představené. Vždyť ve Vršovicích byl to takový opravdový rodinný rodinný život v malém. A předseda Kott také zdědil po "tatíkovi" Brzobohatém všechny jeho dobré vlastnosti. On byl také vlastně tvůrcem prvých zděných kabin, které postavil sám ve válce s hrstkou mladých chlapců. To byl pravý veterán sportu, který se neštítil v zájmu klubu vzíti kolečko a lopatu do ruky! Bohužel, nebylo mu osudem určeno, aby on, tak jako jeho předchůdce, se těšil dlouho z ovoce vykonané práce. Brzobohatýho pochovali chlapci sami ve válce na vršovický hřbitůvek a "strejda" Kott jej následoval po světové válce, když se byl před svou smrtí rozloučil se svými odchovanci v jeho letovisku v Choceradech. -- Tito dva vršovičtí mohykáni sice odešli, ale jejich duch zůstal v klubu dodnes.

-

SLAVNÉ I DRAMATICKÉ ZÁJEZDY VRŠOVICKÝCH

-

Prvý zájezd podnikly Vršovice do Českého Brodu...

Ejhle, že by odkaz ke Kotvě, ta doložitelně hrála v Českém Brodě již 7. května 1905 (a podlehla zde 0:3) !?!

Pravda, tomuto textu lze vyčíst mnohé, např. v otázce předsedů naprosté pominutí prvního z nich, tj. Hynka Počty, ale ten řady AFK poměrně brzy zase opustil a i za jeho "panování" řídil (dle podpisů v Protokolární knize) chod klubu spíše Jan Brzobohatý, který již roku 1907 převzal předsednictví již oficiálně.

Překvapuje také tvrzením že Bulvas a Honejsek byli zakládajícími členy Kotvy, alespoň tedy pokud bychom lpěli na letopočtu založení 1895, kdy jim bylo kolem šesti let, jenže pokud vznik tohoto kroužku posuneme do prvních let století dvacátého, tak už to tak zcela nemožné není, neb jak pravil náčelník Bohemians Jenda Wimmer:

»Když v letech 1903 až 1904 učeň Honejsek a student Bulvas zakládali na "Šifneráku" za vinohradskou vodárnou vršovický kroužek "Kotvu", jistě ani v nejrůžovějších snech se jim nezdálo, že by se ještě dožili doby, kdy tento klub podnikne nejdelší zájezd v historii naší kopané...« [táž publikace str. 165]

Jistě, mýlil se, třeba již jen v tom, že by se čehokoli podobného dožil Jožo Bulvas, neb ten byl roku 1927 již 12 let mrtev, ale pokud tu »KOTVU« vezmeme JEN jako "partu mladičkých kopálistů z Šifneráku", tak opravdu přetěžko nějaká data dokládat či vyvracet... -- navíc když pak na sklonku roku 1904 již minimálně dva roky existující SK Vršovice prochází nějakou krizí (ostatně jak jinak vysvětlit, že od dubna tu není doložen jeden jediný výsledek vršovických!?), není divu, že mladá a dynamická parta "z Šifneráku" mohla na přelomu let převálcovat tu "Bohdaleckou" (původní SK, a dost-možná pozdější Slavoj?) a od jara 1905 převzít její dosavadní vůdčí úlohu ve vršovickém fotbale...

Mínění, že tu nějaká podobně označená parta nemohla existovat již k roku 1895 je takřka nevyvratitelné, jenže je-li zde tento údaj uveden ve spojení s tvrzením, že by tato původní 17-členná parta měla mít 9 hráčů v prvním týmu AFK Vršovice ještě k roku 1906, tak se to zdá věru kombinací bezmála nemožnou... -- navíc kdo by pak kopal za ony OLD BOYS, pokud bychom je brali jako onu tzv. "starou gardu" - zbylých osm, to by ovšem znamenalo, že za předlouhých 11 let neodpadl nikdo...?!?

PT/

A proč přehlížím další "moderní" badatele?!?

  autoři tzv. ALMANACHu k 90 letům (Vladimír Zápotocký a Václav Borecký) roku 1995 na str. 5 OHROMUJÍ --

jak jinak označit tento prakticky úvodní text připojený k letopočtu 1905:

»Spolek SK Kotva, prokazatelně zaregistrovaný na C. a K. místodržitelství v roce 1895, mění svůj název na AFK

Vršovice a přihlašuje se na Český fotbalový svaz svůj fotbal.«

Pomineme-li lingvisticky i fakticky naprosto tragické formulace, pak zde zaráží prokazatelně zaregistrovaný,

což je teoreticky naprostý informační průlom a de facto i popření všeho co zde napsal Pavel Skramlík, jenž po

takovém dokumentu pátral marně nejen k roku 1895 i k letům pozdějším, ale chtělo se říci PROČ NE -- 10 let

je dlouhá doba, aby se něco takového objevilo -- jenže uplynulo dalších 16 let a já získávám pocit, že ona tzv.

"prokazatelnost" byla jen výplodem čísi bujné fantazie, jinak nerozumím proč nikde není nikdo, kdo by takový

dokument viděl, natož nafotil, či hlavně uveřejnil signaturu (tj. jméno instituce, označení dokumentu a ev. číslo)!!!

Bez těchto náležitostí je i event. očité svědectví, v zásadě jen "slovem do pranice", nikoli však hmatatelný důkaz!!!

Kdo s tímto tvrzením přišel?!? V. Zápotocký, V. Borecký, či snad M. Bičík či J. Brož, ale hlavně na základě čeho?!?

Pochybuji, že se kterýkoli z uvedené čtveřice zavřel na dlouhé dny a týdny do nějakého archivu, navíc bez toho,

že by takto zásadní dokument následně patřičně využil v obrazovém doprovodu, tak jako to udělali s celou řadou

dalších mnohem méně podstatných záležitostí, jako je dokument o nějaké změně ve znění stanov z roku 1912,

jenž navíc jasně dokládá, jak snadnou záležitostí tu taková úprava (dle zákona z 15. listopadu 1867!!!!!) byla,

změnu názvu zde vůbec nevyjímaje, jen by se jedna kolonka nepřeškrtla a naopak vyplnila názvem novým...

Dokud ten dokument z roku 1895 nikdo opravdu neprokáže, je celá záležitost pro mne jen jasným důkazem

s jakou "rezervou" ne-li "skepsí" se k odjinud nepotvrzeným údajům v nejrůznějších Almanaších musí přistupovat!!!

K roku 1906 pak připojují údajnou citaci z Almanachu ČSF, rád bych, kdyby uvedli stránku, dosud marně hledám

odkud zde tyto pasáže údajně opisovali a to jsem těch inkriminovaných 200 stránek proslídil už poněkolikáté...?!

[A chtít ho hledat ve Vídni?!? Oponenta Danndyse jsem před takovým bláznovstvím varoval, a rozhodně ne proto,

že bych mu úspěch nepřál, ale jsem "jen" historik-amatér, ale také rutinovaný pragmatik, jenž tu ví, že prakticky

veškeré vídeňské depozity v drtivé většině pohltily v závěrečných bojích 2. světové války plameny, ale i kdyby ne,

co komu bylo ve Vídni po nějaké vršovické Kotvě -- naprosto nic, to byla ryze zemská záležitost!!! Teprve, kdyby

při vršovické kopané došlo k nějakým výtržnostem se zjevnými protirežimními projevy, teprve pak by snad byl i

"důvod" aby se nějaký raport dostal až do hlavního města podunajské monarchie. Jenže i pak by takový incident

byl primárně zdokumentován v aktech pražské C. a K. policie, ve Vídni by jej řešili až kdyby se zemské samosprávě

vymkl z rukou a, pokud vím, k ničemu takovému nikdy nedošlo...?! Byl by to promarněný čas i nemalé peníze...]

  bezejmenný (tedy je psáno jen texty sestavili) autor  v příspěvku na str. 6 v tzv. ROČENCE 1905/2000

Víceméně rekapituluje vše dříve obecně známé, a asi jediné co zde stojí za podstatnější povšimnutí je toto:

... je do fotbalového svazu přijímán SK Kotva a na svazové doporučení a po vlastním zvážení mění svůj název...

Oč se toto tvrzení o "svazovém doporučení" v pramenech opírá je mi dodnes záhadou, navíc to postrádá logiku --

Nesmírně slabý ČSF vršovické fotbalisty potřebuje do svých řad jako sůl a přímo naléhá na vstup SK Kotva

což je název, který zde "hypoteticky" není nikomu a ničemu na závadu, PROČ by zde doporučoval jeho změnu,

a fakticky tak stavěl jen další bariéru mezi sebou a jeho členy, zvláště pokud na tomto názvu jeho členové lpí,

což by se tu [zejména pak při proklamované desetileté fotbalové tradici] jevilo věcí zcela a naprosto přirozenou... --

a pokud takové "doporučení" opravdu existovalo, pak fakticky potvrzuje moji hypotézu o ROZKOLU v SK Kotva,

neb zde zjevně existovala vůči takovému kroku silná opozice, a to natolik silná, že musí vzniknout AFK Vršovice!!!

Oč se opírá tento můj četnými dalšími fakty podložený názor je námětem prvního zdejšího rozboru...

[např. FC Liverpool také nepočítá svůj vznik od data vzniku staršího Evertonu, třebaže kořeny mají zjevně shodné --

primárně prostě už proto, neb se tehdy před dávnými věky červení s modrými "nerozešli" nikterak v dobrém...,

a i kdyby Everton později zanikl, pořád tu byl a FC Liverpool vznikl jako "nový subjekt", naprostá paralela...

A nemusíme tak daleko, AC Sparta Praha vznikl (přes AC Královské Vinohrady) rozkolem v řadách AC Praha,

to pak (např. v tabulce Atlasu českého fotbalu str. 6) stěží muže být reálně starší než samotný prapůvodní AC!!!]

  Miroslav JENŠÍK (ZELENOBÍLÉ STOLETÍ, Praha 2005) publikoval nádhernou a bezmála vyčerpávající publikaci,

teda pokud si přiznáme, že více jak stostránkové tlustospisy jako napsal Karel Petrů mají asi již odzvoněno...

Prehistorii, tedy tématu SK Kotva a vršovického fotbalu před rokem 1905 věnuje prakticky tři stránky, přesto nic

nového nepřináší, víceméně se zaměří na popírání Ferdinanda Scheinhosta (1889-1941), který zde již roku 1940

datoval vznik SK Kotva do roku 1903 -- jenže celé toto "popírání" se opírá o Almanach Bohemky z roku 1995

a tamní tvrzení o prokazatelné registraci SK Kotva již roku 1895, což potvrzeno citacemi z Almanachu ČSF 1905-6

se zdá faktem doslova betonovým, a to i za předpokladu, kdyby tu přeci jen došlo k nějakému přerušení kontinuity! 

Co už jde mnohem méně pochopit, je "vypuštění" (v citaci!) Scheinhostova zdůvodnění původu názvu SK Kotva --

netvrdím, že je prokazatelné, jenž asi také přespříliš korespondovalo s názorem, že Kotva je až mnohem pozdější,

ale hlavně o vypuštění zmínky o roku 1903 zmiňuje, o žádném dalším "krácení původního textu" však už nikoli...!!!

[Tleskat panu Jenšíkovi pak už vůbec nejde jak šmahem vyřeší dilema zda přejmenování, či nový klub -- důsledně

vzato, argumentuje jen a pouze pro prosté přejmenování, ale důvod uvedený panem Petrů hned touž citací rozbíjí,

čili se vršovičti fotbalisté asi přejmenovávají bez důvodu, což je nejen nepochopitelné, ale asi i unikát -- který další

sportovní kroužek kvůli transformaci na klub a přijetí do ČSF musí měnit název -- já žádný další příklad neznám...?!

Legislativní důvody asi nebyly klíčové, ustavení nového klubu bylo jistě náročnější, než změnění stanov starého, ale

i tak žádný problém: »AFK Vršovice podal ku schválení v měsíci lednu stanovy. Které Slavné C. K. místodržitelství

schválilo. Koná se tudíž v neděli o 10. hod. dopol. v místnostech klubových prvá řádná valná hromada« (SaH 14.3.)

O čtrnáct dní později je v témže tisku zpráva o jejím zdárném průběhu, a třebaže zde nepadne slovo Ustavující,

ve spoustě jiných pramenů ano, ke změně názvu ani transformaci kroužku v klub nic takového potřeba není...!!!!!

Fakt, že AFK Vršovice a SK Kotva Vršovice ještě nejméně půl roku existují paralelně M. Jenšík už vůbec neřeší a to,

že zde v květnu 1906 mají prokazatelně odlišné "statutární zástupce" jistojistě není nějakým redakčním šotkem...]

  Aleš PIVODA (BOHEMKA milovaná a znovuzrozená, Praha 2007) připravil nádhernou a výpravnou publikaci,

jíž jsem si s gustem zakoupil, jenže co přinesl do dané problematiky nového -- NIC!!!

Cituje Almanach ČSF z ledna 1907, tak jako mnozí před ním, ale zcela pomíjí SK Vršovice a mnohé další aspekty,

chybně datuje už ustavující valnou hromadu AFK, a že zde opisuje Almanach AFK z roku 1925 je malou omluvou,

neb pramenů ke korekci uvedeného 27. na správného 18. března je tu v dobovém tisku hned povícero... --

a znovu to demonstruje, že údaje v jakýchkoli Almanachách je třeba brát s velkou rezervou a ověřovat, ověřovat...

A definitivně se autor jako člověk znalý "poměrů na přelomu let 1905-06" zařezává větou o 24 účastnících

premiérového ročníku Charity Cupu, kde ještě vypichuje účast mimopražských týmů Plzně, Kolína a Kladna --

ano tamní celky se přihlásily!, ale nezúčastnily!!!, Plzeň i Kolín se omluvily hned po oznámení, že se bude hrát

ve skupinách a Kladenští je následovali zanedlouho, navíc nakonec soutěž absolvovalo "jen" 17 mužstev --

pokud tedy započítáme i druhé mužstvo Slavie, jehož výsledky v skupině "A" byly nakonec anulovány...

Ale i tak, hráno bez mimopražských?!? -- vždyť už jen samotné Vršovice se staly součástí Prahy až roku 1922!!!

[Fakt ne, pane Pivodo, díky za nádhernou knihu, ale v éře přerodu Kotvy na AFK pro mne autorita nejste... :-((( ]

  Karel VÝRUT byl mými hlavními oponenty, ne-li dnes až nepřáteli, označen jako muž "který ZNAL pravdu" --

obávám se, že NEZNAL, "maximálně se mohl domnívat, že zná", ale to je něco diametrálně naprosto odlišného!!!

Nadto se tento velký vršovický lokálpatriot (v nejkladnějším slova smyslu :-) na sport nikterak nespecializoval...

Navíc si zjevně uvědomoval nakolik je omylný, což nemusel nikde veřejně hlásat, stačí porovnat jím publikované

texty z roku 1998 a 2001, dalším revizím pak již zabránilo jeho předčasné úmrtí, ale byl-li historikem seriózním,

což se tu jistě snažil být, přestože tu byl především publicistou, což nejsou lidé slídící po archivech ale kompilující,

tj. "jen převyprávějící", tak by musel po seznámení se zásadními fakty mj. velice záhy "odvolat" i své datování

oné ustavující »valné hromady« do roku 1895, neb prokazatelně šlo o událost o celých 11 let mladší...!!!!!!!!!!

Otázkou je z čeho občas vlastně čerpal, ale pokud z moderních materiálů publikovaných TJ, nebyla to dobrá volba,

pamětnické vzpomínky jsou báječným inspiračním zdrojem, ale k stanovení exaktních faktů a určování nějakých dat

se hodí pramálo a ví to každý (jen si zkuste vzpomenout v kterém roce jste byli tam a tam, či dělali to či ono?!?)!

Pokud nemáte pevný záchytný bod jako výsledky a tabulky z denního tisku necháte si napovídat spoustu pohádek

a jakkoli ctím zásadu, že "na každém šprochu pravdy trochu", platí zde beze zbytku "důvěřuj ale prověřuj", což tu

Karel Výrut asi poněkud zanedbával, neb jinak by nemohl například postat "Kášu" Bejbla do Austrálie, ale to patří

naštěstí mezi ty omyly jež v roce 2001 již "odvolal", ale pokud zde někdo čerpá moudra i z jeho starší práce, žel

mnoho nepřesností zůstalo i v jeho posledním literárním počinu a vše by se tak nemělo jen nekriticky přebírat... --

třeba že týž Karel Bejbl byl "králem střelců" -- oddílovým jistě, a opakovaně, jenže ne k roku 1927, kdy nehrál ani

v zelenobílém dresu, a třebaže za sezónu nastřílel i 16 mistrovských branek (30/31) nikdy se nestal kanonýrem ligy!

[Na druhé straně ovšem vysoce oceňuji, že publikoval text již výše citovaný (Základ vršovickému fotbalu položil

SK Vršovice založený v roce 1900. etc.), jehož původ tu žel neznám, ale jenž považuji za naprosto průlomový,

neboť mě přiměl uvažovat nad tím, že Almanach ČSF je sice oficiální dokument, ale i do takových se vkrádají malé i

větší šotky a pokud se zde oprostíme od dogmatu založení vršovické Kotvy roku 1895, či alespoň její jedenáctileté

kontinuity na fotbalisty AFK, pak všechny až dosud nesourodé a protiřečící si historické střípky lze poskládat vcelku

do již smysl dávající mozaiky, byť tato mé "dějová linka" se přirozeně mnohým nemusí líbit, ale lze ji rozbít...!?!]

Opis textu z Almanachu AFK Vršovice z roku 1925 vydaný u příležitost 20 letům trvání klubu...

 DVACET LET NAŠEHO SNAŽENÍ

 motto: Ruku v ruce k cíli spějme

 svorností a láskou v klubu pevně vytrvejme!

Otevřeme protokol z r. 1906 a na přední jeho straně dočteme se výše uvedeného hesla, psaného rukou neumělou, rukou šestnáctiletého mladíka, jenž v daném okamžiku nedovedl si zajisté uvědomiti významu těchto několika slov, jež pro ty, kdož dočkali se 20tiletého jubilea klubu, znamenají symbol plodné práce po dobu dvaceti let.

Ani nechceme věřiti, že by bylo již plných 20 let za námi! Jako by to bylo dnes, vidíme v zátiší známého hostince "u Bohatů", jenž později stal se střediskem sportovců bez rozdílu klubovního smýšlení, as 20 hochů, ano, v pravdě řečeno "hochů". Nikdo z nich ještě nepřevyšoval stáří 18 roků. Mezi touto mládeží vynikali svým rozhledem a zkušeností přítel Kapr, později zvolený předseda H. Počta a "tatík" Brzobohatý. Se vzácnou pozorností a napjatou myslí sledovány byly vývody předsedy, jenž upozorňoval na povinnosti, které ustavením se skutečného spolku přítomní na sebe béřou. S tím vědomím jsme se rozcházeli z této památné schůze. To byl začátek dnů dobrých i zlých . . .

Spolkový život náš byl prostý, ale srdečný. Valnou většinu funkcí zastávali jsme si sami. Správce domu jsme neznali, neboť dress a kopačky měl každý z hráčů doma a pečlivě obojí opatroval. O úbor sportovní starostlivě pečovala žena povahy vzácné, +[zesnulá] pí Picková, jež nám ušila první sportovní košile, každému hráči zvláště "na míru". Později, když jsme mohli postaviti dvě mužstva, půjčovali jsme si věci sportovní jeden druhému.1

S počátku naší činnosti brzdilo hlavně veřejné mínění, jenž na naše sport. snahy ve Vršovicích dívalo se velice skepticky. Proto nelze se diviti poznámce tehdejšího redaktora »Vinohradských listů«, jenž o nás napsal, že "běháme polonazí jako Janatsch"! Naše vůle a snaha byla však silná. Rok od roku pozvolna získávali jsme půdy nejen v řadách sportovních, ale i společenských.

Největší potíže a starosti měli jsme se získáním pozemku ke hře, a to již od samotného počátku. Sotva že jsme se proběhli po sklizni obilí na "zadním poli p. Váchy", přišel podzim a pluh přeměnil nám hřiště v oranici. A tak putovali jsme zase dále po celé Praze od hřiště k hřišti, karlínskou Invalidovnou počínaje a Podolím konče, neustávaje však ve snaze získati stálého vlastního hřiště. Toto se nám konečně laskavostí p. rov. Waldesa a Obč. záložny v r. 1910 podařilo. Ti, kdož jsou pamětníci zápasů na tehdy primitivně ohraženém poli, mohou pochopiti, jakých obtíží jsme s úpravou hřiště měli. Půda, vozy rozježděná, musela býti vždy před zápasem upravovaná, branky bylo nutno stavěti a provazce natahovati. To vše dělali jsme si sami a rádi, neboť byli jsme "ve svém domově"! Prvním správcem hřiště byl starý pan Řezníček, známý pod jménem "spáčejc", dnes již zesnulý.

S footballem rostl i zájem o lehkou athletiku, kterou jsme pěstovali po večerech. Krátké tratě běhány byly po mezi, dlouhé pak podél louky u Strašnic. Později přeneseno naše působiště na hřiště, kdež připravovali jsme se k "Nováčkovským závodům" na Spartě, prvému to veřejnému vystoupení našich athletů vůbec.

Uvalením boykotu na český football v r. 1908 mezinárodní federací vzmáhal se u nás všeobecná zájem a tak football stal se téměř "sportem národním". Účinky toho byly zjevné i u nás ve Vršovicích. Řady členstva rostly; většinou však doplňovaly se členy činnými, neboť za členy přispívající hlásili se zájemci tehdy poskrovnu. Tím větší byla naše radost, když s malým počtem členstva jsme mohli pořádati nějaký samostatný podnik. A jako by to bylo dnes, vidíme ustarané hlavy našich hochů 2 dny před pohárovým zápasem s A. F. K. Kolínem, hraného v naší režii na hřišti A. C. Sparty; jak sháněli cestovné rozprodejem vstupenek mezi hochy na mezi a jak obětavý pracovník a kapitán mužstva + Boža Bulvas vykonal noční cestu do Kolína, aby tamnímu klubu těžce sehnaný peníz osobně odevzdal. A konečně tu radost, když pokladník po provedené revisi šestáčků, pečlivě v sáčku na tabák uschovaných, mohl našim hochům zvěstovati, že jsme vydělali při semifinále poháru 1 zl. 60 krejcarů, stojí také za zmínku.2

Pozdější úpravou hřiště pak umožněno nám bylo utkati se na vlastním hřisšti se soupeři prvotřídními. S radostí musíme prohlásiti, že jedním z těch klubů, jenž byl častým a milým naším hostem, byl sympatický S. K. Smíchov, jemuž i dnes věnujeme tímto milou vzpomínku. -- Léta předválečná našla klub náš již na vysoké sportovní úrovni. Bylo to zejména jaro roku 1914, jenž zůstane v dějinách klubu zapsáno zlatým písmem. Vítězství druhotřídního klubu A.F.K. Vršovice nas S. K. Slavií v poměru 1:0 a nerozhodná hra v poměru 1:1 s Viktorií Ž. byla senzací pro sport. veřejnost a nám vzpruhou pro další krásné dobyté úspěchy v jarní sezóně, kdy, kromě od A. C. Sparta, nebylo naše I. mužstvo žádným jiným klubem poraženo. K těmto úspěchům řadil se i velkolepý úspěch člena našeho těžkoathletického odboru Fr. Zahradníka, jenž ve velké mezinárodní konkurenci v Plzni dobyl mistrovství střední Evropy ve vzpírání břemen. V roce 1914 přikročeno k ohražení nynějšího hřiště. Úpravu hrací plochy provedlo si členstvo samo. Bylo to naší radostí, když jsme mohli po večerech starému Klikarovi pomoci aspoň odvážeti hlínu vozíky po kolejnicích. A kdo se odvážil pracovati motykou, aniž by tomu byl zvyklý, mozoly odpykal svoji snahu. To vše dělali naši hoši s chutí a láskou, zvláště když pozorovali, jak jim práce pod rukama ubývá. S nedočkavostí pak čekali jsme slavnostního otevření hřiště zápasem s A. C. Spartou.

Bohužel, naší radostné chvíle nebylo nám dopřáno se dočkati. Přihnavší se válečná lítice rozvrátila naše řady a vyrvala nám na 100 mladých mužů z řad členstva a uvrhla je do válečné vřavy. Bylo nám všem, kteří jsme se v den sv. Anny "u Bohatů" sešli, smutno; těžce jsme se loučili s milým naším klubem. Lítost v nás se projevila nad tím, že máme opustiti dílo, které jsme si po celé mládí budovali a jehož dokončení jsme si vytkli za cíl. Nevíme zda to bylo z dětinství či z lítosti, když jsme viděli mnohé naše hochy plakati; přiznati lze, že mezi nimi byl i pisatel sám. Kdybychom měli souditi dle sebe, rozhodně bychom museli říci, že to byla známka upřímného cítění. Rozloučili jsme se a řízení klubu předali do rukou doma zbylých, většinou starších klubovních pracovníků.

Vás, kdož meškali Jste mimo svoji vlast, zajímaly nejen zprávy o činnosti klubu, ale i o osudu Vašich kamarádů.

A tu musíme, bohužel, konstatovati, že naše řady prořídly ztrátou výborných přátel, a to zejména J. Kotta, Ant. Brunnera, O. Goldbacha, Jožky Bulvase, J. Brzobohatého, Frant. Maleckého, Oty Kašpara, Jos. Kučery, Neumana, Kňourka a celé řady dalších našich příznivců.

Přes tyto ztráty bolestivé pro klub, pracovala hrstka nadšených pracovníků doma dále a snažila se, aby činnost klubu v neztenčené míře byla zachována. Zatímco přítel L. Kovář a J. Žížala starali se o prvně založený dorost, na druhé straně neúnavný předseda A. Kott se Šretrem, Zelenkou, J. Kalinou, Vl. Mašatou a j.  chtěl postavením domku pro zřízence a postavením verandy překvapiti ty, kdož třebas jen na krátko, avšak vždy tak rádi přišli si od válečných útrap domů oddychnouti. Mezi takovými nescházel ani pisatel, jenž pohledem na mravenčí píli těchto drobných, doma zůstavších, neúnavných pracovníků, nabyl skutečného přesvědčení, že vedení klubu jest v dobrých rukách, o čemž po skončení světové války bylo lze se přesvědčiti.

Konečně však přišel pro český národ při skončení světové války radostný okamžik -- a to den 28. října 1918. Všichni ti, jež neúprosná smrt z našeho kruhu během války nevyrvala, se vrátili opět do našich řad a snažili se dohnati to, co během válečných let zmeškali. Nastal pro náš klub nový život. Krásné výkony footballových mužstev přispěly hojnou měrou na mysl našich členů. Založeny lehkoathletický, hokeyový a obnoven těžkoathletický odbor. Navázáním mezinárodních styků a krásnými úspěchy získal klub zvučného jména i za hranicemi. Ustavením dorost. oddílu zajištěn klubu pramen, z něhož bylo a nadále bude možno čerpati nové činné členstvo.

Veškerý tento klubovní život byl by zůstal radostným, kdyby ho byla nezkalila smrt našeho váženého pracovníka Ant. Kotta, jejž jsme v roce 1923 uložili ku věčnému odpočinku na hřbitově vršovickém. Jest nám líto, že tento obětavý pracovník, jehož heslem bylo" "PRACOVATI NEZIŠTNĚ V ZÁJMU CELKU", nedočkal se rozmachu klubu a letošního jubilea tak, jako ostatní celá řada našich členů, jež osud povolal tam, odkudž není více návratu. Jim patří naše vroucí vzpomínka!

Těm pak, kteří prožívají radostné dny našeho jubilea, budiž bezpříkladná obětavost, nadšení a píle "starých Vršováků" vzácným a zářivým vzorem!

*          *          *

Po pětiletém trvání sport. kroužku "Kotva" přikročeno dne 27. března 1906 k řádnému ustavení kroužku v klub, jehož svolavatelem byl přítel V. Kapr. Valné hromadě přítomno 24 členů, z nichž prvním předsedou klubu zvolen byl H. Počta, do výboru pak J. Brzobohatý, J. Procházka, B. Svoboda, R. Bernard, J. Müller, V. Picka, Fr. Kytka, J. Kramr a J. Honejsek. Jak vidno, většina členů výboru sestávala z hráčů samotných. Hlavní důraz kladl se na opatření nutně potřebného pozemku pro zřízení hřiště. V tehdejší době úmysl tento byl téměř neproveditelný, neboť jak státní tak i samosprávné úřady dívaly se na sport kteréhokoliv druhu velmi nepříznivě a odmítavě. Ba i školní úřady nedovolovaly svým žákům kromě tělocviku pěstovati jakékoliv jiné odvětví tělovýchovy. Proto tím větší opovážlivost se stala, když tehdejší výbor klubu zaslal městské radě žádost o poskytnutí vhodného pozemku pro hřiště. Současně byl zaslán učitelskému sboru místních škol přípis, v němž tento byl žádán o podporování našich snah. A jaký byl výsledek? Obecní starší, nedůvěřujíce našemu klubu, vyžádali si od výboru seznam členů, jejich stáří a povolání, aby si mohli snad policejně nechat zjistiti, zda dotyční nejsou nijak podezřelí. Akce o zřízení hřiště táhla se, jak později bude ještě uvedeno, po několik roků.

Třebaže do názvu klubu A. F. K. Vršovice pojata byla i athletika, vyznačovala se činnost klubu s počátku toliko pěstováním kopané. Základní I. mužstvo sestaveno následovně:

Kott

Valta   Kramr

Šídlo  Bulvas  Picka

Kytka  Počta K.  Honejsek  Procházka  Bohata

Náhradníci: Brunner a Bernard.

Training stanoven na středu a sobotu od 6 do 8 hod. večerní a musilo býti přítomno nejméně 5 hráčů. Trainováno bylo na pozemku blíže Prokopcovy továrny a tam hrány též zápasy. První venkovský zájezd byl do Ml. Boleslavi, kde hráno bylo 17. června s S. K. Čechií s výsledkem 1:1. Do Ml. Boleslavi vůbec klub rád zajížděl a byl to hlavně přítel Picka, jenž používal zájezdu též k návštěvě své tetičky. --

PS/

1/ Je vcelku zřejmé, že autor tohoto textu (tj. Jan Honejsek), zašel ve svých vzpomínkách hluboko před rok 1906,

již »SK Kotva« (o níž se Jenda H. letmo zmiňuje na počátku druhé stati!) vstoupila min. do mediálního povědomí

1905 hned "dvojzápasem" I. a II. mužstva -- podobně pak i AFK, měli ve hře prakticky ihned dva fotbalové teamy,

byť i v Protokolární knize* vskutku nalezneme zmínky o nouzi o dresy, čili pravda bude asi taková, že se mu tu

dojmy z počátků "vršovické" Kotvy (teoreticky jako party snad již 1903, možná i dříve, v reálu jako seriózního SK

však nejspíše až někdy v průběhu zimy na přelomu let 1904/05 a splynutím s SK Vršovice?) a AFK poněkud slily... 

+/ Nominace »B-teamu« byla dle PK projednána již 8. IV. 1906 a výborovou schůzí tu byla schválena tato jména:

Méry, Žbánek, Vlček, B. Svoboda, Procházka, Zahajský, Míšek, Mašata, Temín, Vávra, Steidl a Heller.

2/ Psát o semifinále poháru je více než nadsazené, AFK Vršovice totiž hrál v osmičlenné skupině, jejíž pořad nebyl

ani náhodou naplněn a snad se to ani nepředpokládalo -- toliko celek jenž byl dvakráte poražen měl být považován

za vyřazený! Jediným týmem s nímž zelenobílí na hřišti prohráli, byl právě AFK Kolín, s "juniorkou" Slavie hráli

nejprve 1:1 a v (čert ví proč) opakovaném zápase zvítězili 3:0! Mistrovsky ještě porazili (3:2) SK Olympia Praha I,

jenže ten podal protest a výsledek nebyl započítán!?! K. Petrů píše, že se zápas měl opakovat, ale vršovické zatím

druhá porážka ze soutěže vyřadila... -- jenže JAKÁ?!? S nikým jiným už AFK Vršovice soutěžně nehráli, muselo by

tu tedy jít o porážku kontumační, ale s kým, právě s Olympií -- ale proč vlastně?!? Znovu spousta otazníků... 

+/ Vítězem oddělené »B« se stal právě AFK Kolín, třebaže podlehl Novoměstskému SK 2:3, ten však prohrál 1:4

s Olympií Praha I, jíž pak Kolín v rozhodujícím klání udolal 2:1, načež poražení opět protestovali -- tentokrát však

bezvýsledně; následně pak AFK smetli 8:0 Vinohradský team (vítěz soutěžního oddělení »C«) a postoupil mezi elitu,

ale zde už na Spartu (2:5), ani "reservu" Slavie (2:6) kolínští fotbalisté nestačili, pražská "S" se však již o prvenství,

vinou nenastoupení Sparty, nestřetla... -- ale to už není tak podstatné, stejně jako "odstoupení" obhájců prvenství

(SK Smíchov), tím je tu totiž doložení jak daleko bylo ze základní skupiny »B« k zápasu o celkové prvenství...